Leilani Münter: „Vegan hippie kočka v závodním autě“

Americká závodnice Leilani Münter se stala novou patronkou Population Matters. Leilani spojila svou kariéru ve velmi rychlých autech s neutuchajícím environmentálním aktivismem. Sama sebe popisuje jako „vegan hippie kočku v závodním autě“. Připojila se tak k zástupu význačných patronů organizace, jako je David Attenborough nebo Jane Goodall.

S Population Matters se v tomto exkluzivním rozhovoru bavila o svých závodech, aktivismu i své rodině.

Jak se z tebe stala závodnice?

Když jsem studovala biologii na kalifornské univerzitě v San Diegu, projela jsem se v závodním autě a ten adrenalin mě hned dostal. Nedovedu si představit nic lepšího, než když se skupina závodních aut řítí rychlostí 300 km/h do zatáčky jen pár centimetrů od sebe. Je neuvěřitelné, jak moc se při tom člověk musí soustředit.

Proč ti tolik záleží na životním prostředí?

Rodiče mě vedli k lásce k přírodě, proto jsem se rozhodla studovat biologii se specializací v ekologii, chování a evoluci. Naše generace čelí těm největším problémům, před jakými kdy náš druh stál, a budoucnost naší planety, našeho druhu i druhů, se kterými ji sdílíme, závisí na naší schopnosti přizpůsobit se a změnit způsob, jakým se k planetě chováme, tak aby naše udržitelná existence neničila celý svět kolem nás.

Jaké environmentální problémy tě nejvíce trápí?

Nejvíc mě trápí lidská populace. Klimatická změna, okyselování oceánů, ztráta biodiverzity – za tím vším stojí lidský dopad na planetu – příčinou všeho je přelidnění. Náš dopad nám může pomoci zmírnit technologie: elektrická auta, solární elektřina, rostlinná strava, zelené budovy, sem s tím! Ale pokud nebudeme mluvit o tom hlavním činiteli – populaci – budeme ignorovat hlavní příčinu všech těchto problémů.

Jak se aktivismus slučuje se závoděním?

credit: Alex Krohn

Svou pozici využívám k vybízení k co největší změně. Používám svoje závodní auta jako billboardy pohybující se rychlostí 300 km/h. Vybízím ke změně v našem chování, snažím se fanoušky inspirovat k tomu, aby kvůli naší planetě přehodnotili své každodenní zvyky. Nespolupracuji se společnostmi, které produkují jakýkoliv druh fosilních paliv: žádnou ropu, uhlí, plyn, ani se společnostmi, které vyrábí masné či mléčné produkty, kožešinu či kůži, či se společnostmi, které testují na zvířatech. Moje závodní auta propagovala budoucnost se 100% obnovitelnou energií, solární elektřinu, větrnou elektřinu, recyklované produkty, dva oceněné dokumenty: The Cove and Blackfish a loni a letos moje auto propaguje veganský životní styl (který je mnohem udržitelnějším způsobem, jak nakrmit planetu) a na závodech fanouškům rozdáváme tisíce vzorků veganského jídla.

Po každém závodě také adoptuji akr deštného pralesa, abych vyrovnala uhlíkovou stopu svého závodního auta. Dělám, co můžu, abych snížila svou vlastní uhlíkovou stopu a snažím se jít příkladem: Na závody jezdím elektrickou Teslou, můj dům a auto jsou napájeny solárními panely na střeše domu, jsem veganka, mám zeleninovou zahradu, sběrný systém na dva tisíce litrů vody a co považuji za nejdůležitější, s manželem nemáme děti.

Co spustilo tvůj zájem o populaci?

Jednou na univerzitě nám profesor biochemie řekl, že máme zavřít učebnice, a pustil nám film o populaci. Vzpomínám si, jak mě to dostalo a jak jsem si o tom s ním pak šla promluvit. Toho dne jsem se rozhodla, že nebudu mít děti, a od té chvíle mě to téma v tichosti sžíralo. V posledních pár letech jsem o tom začala mluvit hlasitěji, protože mám pocit, že je to jeden z nejzásadnějších problémů, kterým čelíme, a vlastně se o něm dostatečně nemluví. Je to velký slon v obýváku a je na čase, abychom o něm začali mluvit, i když jsou tyto diskuze nepříjemné.

Jaký je tvůj názor na zakládání rodiny?

Rozhodla jsem nepřispívat k populačnímu růstu a jsem šťastně bezdětná. Děti v našem domově mají čtyři nohy. S manželem jsme o tom mluvili, už když jsme spolu začali randit. Přála bych si, aby se na to víc lidí dívalo z větší perspektivy a rozhodli se stejně jako já. Nejsou to složité počty, není těžké to pochopit: tohle není udržitelné. Pokud nezměníme svoje chování, lidé budou směřovat k vyhynutí.

Proč jsi se stala patronkou Population Matters?

Je mi ctí, že jsem se stala patronkou Population Matters, v tomto ohledu dělají úžasnou práci už od roku 1991. Je neuvěřitelně důležité o tomhle mluvit a těším se na spolupráci s odborníky v tomto odvětví. O inteligenci našeho druhu se rozhodne podle toho, zda si zvolíme problému rostoucí populace čelit a zkrotíme ho, nebo ho budeme dál zametávat pod koberec, protože jde o nepříjemnou diskuzi. Budoucnost života na Zemi závisí na tom, že se přikloníme k tomu prvnímu.

Další informace o  Leilani Münter najdete na její webové stránce či na twitteru @LeilaniMunter

Převzato z Population Matters

Reklamy