Obří hmyzí ekosystém kolabuje kvůli lidem. Je to katastrofa

Po stovky milionů let se hmyzu dařilo ve všech habitatech kromě oceánu. Jejich úspěch je bezkonkurenční, proto je jejich zmizení o to znepokojivější.

Před pětatřiceti lety provedl americký biolog Terry Erwin experiment, aby sečetl druhy hmyzu. Za pomoci insekticidní „mlhy“ se mu v panamském deštném pralese povedlo sesbírat všechny drobné bytosti z devatenácti stromů tropického druhu Luehea seemannii. Zaznamenal zhruba 1200 různých druhů. Téměř všechny z nich patřily do řádu Coleoptera (brouci) a mnohé byly spatřeny vůbec poprvé. Odhadl, že 163 z těchto druhů se nachází jen na Luehea seemannii.

Vypočítal, že kdyby množství 163 hmyzích druhů platilo i u dalších stromů, při počtu 50 tisíc druhů tropických stromů by se v korunách tropického pralesa nacházelo více než osm milionů druhů brouků. Jelikož brouci tvoří 40 % veškerých členovců, kmene sahajícího od hmyzu přes pavouky ke stonožkám, mohl by se celkový počet takových druhů vyšplhat až na 20 milionů. A protože odhadoval, že fauna v korunách stromů je odlišná a dvakrát bohatší než počet druhů na zemi pralesa, vycházel by celkový počet všech druhů na 30 milionů.

Ano, 30 milionů. Šlo o výjimečný výpočet, který nás zarazí, podobný výpočtu Edwina Hubbleho o skutečné velikosti vesmíru.

Erwin oznámil, že ho jeho závěry šokovaly, a entomologové nad nimi od té doby diskutují. Ale jeho zjištění nesporně vyjasnila dvě věci. První, že na světě existuje mnohem, mnohem více druhů hmyzu, než ten jeden milion, který věda zatím popsala, a zřejmě mnohem více než 10 milionů, které jsou často považovány za nejvyšší číslo. A druhou, že jde o tu nejúspěšnější skupinu tvorů, kterou Země kdy viděla.

Je jich tolik, že si to ani nedovedeme představit. Daří se jim v půdě, vodě i ve vzduchu. Po stovky milionů let obývaly každý kontinent kromě Antarktidy, vedlo se jim v každém habitatu kromě oceánu. A právě kvůli jejich úspěchu – ohromujícímu, bezkonkurenčnímu a zdánlivě nekonečnému – je velká pravda, která nám začíná docházet, znepokojivější: hmyz se ocitá ve velkých potížích a nemilosrdné šíření lidského podniku je už příliš, i pro hmyz.

Překvapivá zpráva Guardianu, že biomasa létavého hmyzu v Německu od roku 1989 poklesla o tři čtvrtiny a hrozí „ekologickým armaggedonem“. Ale jde jen o nejnovější z řady studií, které za posledních pět let konečně přivedly pozornost veřejnosti ke skutečnému měřítku problému.

Untitled.jpg

Záleží na tom? I když vám z představy brouků jde mráz po zádech? Ale ano. Hmyz je stěžejním opylovačem a i když je většina našich obilovin opylována větrem, většina ovocných plodin je opylována hmyzem, stejně jako velká většina divokých rostlin, od sedmikrásek po nejkrásnější divokou květinu, vzácný střevičník.

Co víc, hmyz tvoří základ tisíců a tisíců potravinových řetězců a jeho vymizení je hlavním důvodem toho, proč se počet britských ptáků v zemědělských oblastech roku 1970 snížil na polovinu. Některé z úbytků počtu jsou skutečně katastrofické: počty koroptví polních, jejichž kuřata se živí hmyzem, který byl kdysi v kukuřičných polích hojný, či půvabného lejska šedého, predátora specializujícího se na létající hmyz, poklesly o 95 %, kdežto ťuhýk obecný, který se živí velkými brouky, v 90. letech vymizel úplně.

Z ekologického hlediska je tím správným slovem „katastrofa“.

Trvalo nám dlouho, než jsme to pochopili. Jsou pro to dva důvody: kulturní a vědecký. V první řadě nám na hmyzu obecně nezáleží (kromě včel a motýlů). Dokonce i milovníci divoké přírody se soustředí na obratlovce, na bytosti se srstí a peřím a zvláště na „charismatickou megafaunu“. V populaci jako celku panuje ještě méně soucitu vůči osudu malých věcí s chitinovými skeletony, které se plíží a plazí. Naší prvotní reakcí je otřesení se. Méně brouků na světě? Mnozí lidé by se radovali.

Za druhé, u ohromující většiny hmyzích druhů neprobíhá žádné sledování ani měření počtů. Je to prakticky nemožné: jen ve Spojeném království je téměř 25 tisíc druhů hmyzu – přibližně 1800 druhů polokřídlých, 4000 druhů brouků, 7000 druhů much a dalších 7000 včel, vos a mravenců – a většina z nich je neznámá všem kromě několika odborníků. Takže je jejich ohromný a katastrofický pokles v počtech, které konečně pociťujeme, pro nás náhlý. A nezačali jsme vnímat díky statistikám, ale kvůli anekdotě.

Nejranějším anekdotálním výrazem poklesu je fenomén čelního skla: zvláště v létě bývalo běžné, že jste během delší cesty autem, na čelním skle nasbírali velké množství rozplácnutého hmyzu. Ale pak to najednou přestalo. Před dvěma roky jsem o tomto podivném jevu napsal knihu, ale pojmenoval jsem ho jinak: nazval jsem ho můří sněhovou bouří – odkazoval jsem na můry, které se během mého dětství  ve velkých počtech shromažďovaly u potkávacích světel aut jako sněhové vločky v bouři.

Ale o co u můří sněhové bouře jde: je pryč. Sám jsem si toho všiml a začal o tom psát v roce 2000. Ale z toho, co říkají lidé, kteří si toho také všimli, je jasné, že se její zmizení datuje mnohem dál, možná k 70. či 80. létům. A skutečnost, že přestal existovat tak ohromný jev, nevyhnutelně vede k jedinému pochmurnému závěru: i když si toho svět nevšiml, celý obří ekosystém začal kolabovat. Svět hmyzu se začal rozpadat.

Dnes bez jakýchkoliv pochyb víme, díky vědeckých statistikám a ne anekdotám, že je to pravda. S tímto poznáním okamžitě vyvstává otázka: Co to způsobilo?

Zdá se to nesporné: jsme to my. Je to lidská činnost – specifičtěji jsou to tři generace průmyslového zemědělství s ohromnými nánosy jedů, které od konce druhé světové rok za rokem lijeme do země. To je skutečná cena zemědělství založeného na pesticidech, které společnost tak dlouho bezstarostně přijímali.

Takže jaká je budoucnost pro hmyz 21. století? Bude to ještě horší, až se budeme snažit nakrmit devět miliard lidí, které by měly svět obývat do roku 2050, a těch možných 12 miliard do roku 2100 a až se zemědělství ještě zintenzivní, abychom toho byli schopni. Myslíte se, že se v následujících letech bude po celé zemi používat méně insekticidů? Zamyslete se znova. Jde o jednu z nejnepříjemnějších pravd, která nám dýchá na krk: většina úspěšných organismů, které se na Zemi kdy objevily, bude převálcována titánským rozměrem lidského podniku tak, jako je tomu u celého přirozeného světa.

Převzato z The Guardian

Reklamy