Hladovějící kosatky přichází o většinu mláďat

Téměř 70procentní míra potratů ohrožuje budoucnost jižního stáda kosatek.

Jižní stádo kosatek v severovýchodním Pacifiku má potíže. Navzdory zvláštní ochraně ze strany kanadské i americké vlády jich zbývá již jen 78. Jak ukazují nedávné výzkumy, jižní populace pomalu atrofuje a nakonec vymizí. Kromě ničení jejich habitatu, klimatické změny a dalších problémů dnes čelí dalšímu problému: nemají dostatek mláďat.

V nedávno zveřejněné studii uvádí biolog Samuel Wasser s kolegy z washingtonské univerzity, že mezi lety 2008 a 2014 neuspělo téměř 70 procent veškerých těhotenství – ať už skončila potratem nebo mládě zemřelo ihned po porodu.

Za normálních okolností kosatka rodí zhruba jednou za pět let. Ve stádu se nachází 30 samic v reprodukčním věku. To tedy znamená, že by se skupina měla každý rok zvětšit o šest přírůstků. Ale v této šestileté studii vědci pozorovali jen dva či tři přírůstky za rok, či vůbec žádné.

(Potrat je součástí zvířecího království, netýká se jen lidstva)

Obecně se jen těžko dá říct, jak běžné potraty jsou. U lidí mnoho z probíhá nevědomky, protože se objevují v nejranějších stádiích těhotenství. Ze známých těhotenství skončí zhruba 20 procent (možná dokonce až třetina) samovolným potratem. U většiny k tomu dojde v prvním trimestru. Míru potratů u divokých zvířat je ještě těžší vysledovat. Pro srovnání s jinými mořskými savci vědci sledující skupinu divokých delfínů skákavých mezi lety 1998 až 2013 ve floridské Sarasota Bay odhalili dva potraty na 13 těhotenství.

Vysoká míra potratů kosatek z jižního stáda a skutečnost, že ke třetině potratů došlo v pozdním stádiu těhotenství, je zneklidňující o to více.

Wasser spolu s kolegy sesbíral více než 1000 vzorků stolice od kosatek napříč celou oblastí Salish Sea. Ty analyzovali kvůli hladinám progesteronu a testosteronu, aby určili, zda je kosatka těhotná. Vědci také měřili hodnoty metabolitů tyroidu a glukokortikoidu, díky čemuž získali informace o zdraví a úrovni stresu kosatek. Pak sledovali, které z kosatek porodily živá mláďata.

Na základě svých zjištění se domnívají, že přišli na pravděpodobné vysvětlení tohoto problému.

V tuku kosatek se během let akumulují toxiny z jejich stravy. Tyto pesticidy a chemikálie, jako PCB nebo DDT, na ně obvykle mají chronický vliv. Ale v posledních letech dochází k něčemu jinému: snižují se počty lososů královských – jednoho z nejdůležitějších zdrojů potravy kosatek.

(Britská kosatka zemřela s extrémními hodnotami toxických látek v těle)

Pokud kosatky nemají dostatek jídla, začnou spalovat své tukové zásoby a do jejich krevního oběhu se dostanou uložené toxiny. Ty poškodí zdraví vyvíjejícího se mláděte. Tento účinek je zvláště viditelný v pozdějším stádiu těhotenství, kdy plod roste rychleji.

„Kumulativní účinky ztráty potravy a vypouštění toxinů jsou nejlepším prediktorem toho, zda těhotná samice plod udrží až do porodu nebo ho potratí,“ uvádí Wasser.

Budoucnost jižního stáda kosatek vypadá bledě. Wasser byl toto léta nucen výzkum pozastavit, protože kosatky nebyly k nalezení. Navzdory dvouměsíčnímu hledání je zahlédli jen na pět dní.

(Hladomor lososů žene známý klan kosatek k vyhynutí))

„Je to hrozné,“ říká Wasser. Pozdní léto, kdy byl se svým týmem na vodě, by mělo být vrcholem období kosatek. „Nejsou tu vůbec žádné kosatky z jižního stáda a to se nikdy dřív nestalo. Nikdy. Přijdeme o ně.“

Převzato z Hakai Magazine

Reklamy