Doba plastová

S lidskou potřebou žít stále pohodlnější a luxusnější život přichází řada problémů, které se stávají globálními a nezastavitelnými. Dostáváme se do situace, kdy je náš přístup k Zemi natolik nekontrolovatelný, že nám už zkrátka nestačí. Není cesty zpět, není jak veškeré napáchané škody napravit. Jejich zmírnění je už víceméně bezcenné. Ať už se jedná o cokoliv, můžeme si být jisti, že stopy, které tu po sobě zanecháváme, jsou nezvratné.

Jedním z nejzásadnějších problémů, které skličují naši planetu, jsou odpady. Především pak ten plastový. A tak, s příchodem nové epochy antropocénu, přichází i naše nová, tvrdě vydřená – doba plastová, nesoucí s sebou obrovskou plastovou krizi.

Stejně jako většina ekologických problémů, je i otázka plastového odpadu zanedbávanou součástí našeho běžného života. Právě proto jsme se dostali přesně tam, kde nyní jsme – k milionu plastových lahví zakoupeného každou minutou. To je přes dvacet tisíc zakoupených lahví každou vteřinu.  Společnost Coca-Cola každoročně vyrobí více než 100 miliard lahví. To je přes 3400 každou sekundu.

2.jpg

Pro představu – v roce 1950 bylo celosvětově vyrobeno a spotřebováno 1,5 milionů tun plastů, už v roce 2013 stoupla výroba na 299 milionů tun. Do roku 2020 by měla podle odborníků tato čísla dosahovat až 400 milionů tun plastů ročně. Největším producentem plastových výrobků je Čína s 25% podílem v celosvětovém měřítku, Evropa je s 20% podílem na druhém místě. V plastovém průmyslu je zaměstnáno přes 1,5 milionů lidí.

(Miliony plastových lahví za minutu – nový obal naší planety je stejně nebezpečný jako změny klimatu)

Masová produkce plastů, která započala teprve před šesti dekádami, stihla už nyní zapříčinit vznik 8,3 miliard tun výrobků. Většinu z nich tvoří jednorázové výrobky, které skončí v koši. Nebavíme se totiž jen o plastových lahvích. Téměř každý výrobek, který si pořídíte domů z obchodu, má plastový obal, či je z plastu přímo vyroben. Jednorázová holítka, kartáčky na zuby, obalené ovoce a zelenina v nesmyslném množství fólií, pečivo, kosmetické přípravky, naše milované sáčky a další a další plasty.

Kam tedy všechen ten plastový opad mizí, tedy spíše nemizí?

Výzkum publikovaný v časopise Anthropocene popisuje, že na Zemi nenajdeme žádné místo, které by nebylo poskvrněno plastovým odpadem. Naprosto každý centimetr je poznamenaný naší dobou plastovou. Lahve, sáčky, obaly, cigaretové filtry a další různé druhy plastových odpadků nás obklopují na každém kroku. Některé se vyskytují v mikroskopických zrnkách, jiné v obrovských hromadách.

Je šokující, že i polární oblasti, které jsou obecně stále považovány za člověkem nedotčené zóny, jsou také plastem znečištěny. V roce 2014 objevili výzkumnici velké množství plastových granulí zmrazených v Arktickém moři. Na jednom z nejopuštěnějších míst na světě – na korálovém atolu v jižním Pacifiku – bylo nalezeno téměř 18 tun odpadu.

(Plastový odpad znečišťuje každý centimetr naší planety)

Trvá stovky let, než se běžný plast rozloží. To znamená, že většina odpadu stále v nějaké formě existuje a vyskytuje se všude kolem nás – na dnech oceánů, plážích, v lesích…

Podle výzkumu vedeného před dvěma lety vědci zjistili, že oceány a moře obsahují hmotnostně více odpadu než živočichů.

3.jpg

Nová studie, kterou nedávno otiskl vědecký magazín Science Advances, je první globální statistikou veškerého plastu, který byl kdy vyroben – a jeho osudu. Z 8,3 miliard tun, které byly vyrobeny, se 6,3 miliard stalo plastovým odpadem. Z tohoto čísla bylo pouhých 9 % recyklováno. Zbytek se usazuje na skládkách nebo v přírodě. Největším pohřebištěm plastového odpadu jsou však oceány. Jakmile se plastový odpad dostane do oceánu, mezi 5 až 13 miliony tun pohltí mořští ptáci, ryby a další organismy.

Proč třídění nestačí?

Ačkoliv je třídění odpadu velmi důležitým krokem pro zlepšení života na naší planetě, v době, kdy už se zde nashromáždilo tolik odpadu, je recyklace krokem pouze pro jakýsi „dobrý pocit“. S miliardami a miliardami tun plastového odpadu, který vyrábíme, je totiž téměř nemožné, aby se stihl zároveň i recyklovat. S každým dnem, kdy plastového odpadu přibývá, už zkrátka nemáme kapacitu k jeho zpracování. V Evropě je i proto velká část plastového odpadu vyvážena do zahraničí. Zbytek odpadu, který se nevyexportuje do zahraničí, se tedy na našem území většinou spaluje, či skládkuje.

Většina plastových obalů je navíc vyráběna ze špatně recyklovatelných materiálů. Pokud se ptáte proč, odpověď je jednoduchá: recyklovatelné plasty jsou zkrátka dražší. A v dnešním světě, kdy vládnou peníze nad vším ostatním, je tedy vcelku jasné, že ekologie je firmám, které na plastech vydělávají, ukradená. Cena recyklovatelných plastů se s ohledem na výrobu pohybuje na trojnásobku ceny těch nerecyklovatelných. Recyklace samotná je navíc velmi nákladný proces, jak finančně, tak ekologicky.

(Měsíc bez odpadu)

Jestliže tedy poctivě třídíte odpad s vidinou toho, že jakmile plasty vyhodíte do žluté popelnice, na světě bude zase všechno v pořádku, snažíte se zbytečně. Méně než 30 % objemu žlutých kontejnerů na plast je následně recyklováno. V roce 2016 se k recyklaci dostala méně než polovina zakoupených plastových lahví a pouhých 7 % z této poloviny se znovu proměnilo na další láhve. Dalším smutným faktem je ten, že drtivá většina plastů končí ve společných popelnicích s dalším odpadem.

V době, kdy už neexistuje způsob, jak plastovou krizi vyřešit, je snad nejlepší cestou ji nepodporovat. Máme tolik možností, jak se vytváření dalšího plastového odpadu vyvarovat. Není totiž nic jednoduššího, než si obaly nekupovat. Pokud se vám to zdá nemožné, na našich stránkách nadejte návod, jak se obejít bez obalů v běžném životě a necítit se přitom nijak omezeně. Nepřijde vám snad lepší odpad nevytvářet, než ho jen domněle „recyklovat“?

Reklamy