Bělověžský prales v ohrožení – pomoz mu i Ty!

Na východě Polska se rozkládá Bělověžský prales, zbytek původního panenského pralesa, který v minulosti pokrýval celé mírné pásmo evropského kontinentu. Přírodní rezervoár překračuje polské hranice do Běloruska, avšak ani jeden z těchto států si dostatečně necení jedinečnosti území a lesy soustavně likviduje. Bělověžský prales je na seznamu světového dědictví UNESCO již od roku 1979.

Poslední rozšíření chráněného území proběhlo v roce 2014 v rámci soustavy chráněných území Natura 2000, kterou vytvářejí členské státy Evropské unie. Má chránit nejvíce ohrožené druhy živočichů, rostlin a přírodních stanovišť na území EU. Záměrem Natury 2000 je ochrana biologické rozmanitosti. Jedinečností tohoto pralesa je také přítomnost zubrů, která byla v první polovině 20. století obnovena a dnes jich tu žije až 900 jedinců (třetina všech v rámci Evropy).

2.jpg

V Polsku byl mezitím schválen dodatek k lesnímu hospodářskému plánu pro roky 2012-2021, který dovoluje kácet i stromy starší 200 let, a to právě v oblastech pod ochranou UNESCO. Situace se začala radikálně zhoršovat po polských volbách v roce 2015, kdy nastoupil nový ministr životního prostředí Jan Szyszko.  Na jaře 2015 odstranil z Rady pro ochranu přírody vědce, kteří byli proti kácení z důvodu napadení lesů kůrovcem a proti schválení regulačních odstřelů zubrů evropských. Nová Rada umožnila kácení chráněných území, které se stupňuje od roku 2016. Na jaře 2017 začalo masivní komerční využívání lesů a pokračuje dosud i přes vyjádření Soudního dvora Evropské unie ze dne 28. 7. 2017, který zakázal s okamžitou platností kácení v Bělověžském pralese.

3.jpg

Kácení se provádí za pomoci harvestorů, což jsou obrovské stroje o hmotnosti přibližně 13 tun, které dříví zároveň kácí, odvětvují, rozřezávají a ukládají. Cílem ochranářů a aktivistů ve vesničce Pogorzelce je zejména bránit v činnosti těmto strojům. Každá hodina nečinnosti tohoto obra znamená záchranu šedesáti stromů.

A jak se stát účastníkem těchto blokád? Přijeď do vesničky Pogorzelce, která se nachází mezi městy Hajnówka a Białowieża. Ve vesničce najdeš komunitu Obóz dla puszczy (Tábor divočiny – volný překlad), čítající 20-40 osob (osazenstvo průběžně přijíždí a odjíždí, většina se na toto místo opakovaně vrací). A nakonec stačí projít školením nenásilného chování během akcí (blokád).

Ocitnout se v Obóz dla puszczy vyžaduje jen být ve správnou chvíli na správném místě a vychytat místo v autě, nebo se vypravit vlakem či stopem. V zapadlé vesničce, kde dávají zubři, vlci a komáři dobrou noc, sídlí komunita lidí, která žije ochranou pralesa naplno. Alkohol a jiné omamné látky jsou tu zakázané. Únava, nevyspání a emoční vypjetí tu občas doléhá na každého, a proto je zapotřebí být stále při smyslech a ve střehu.

Je červencový pátek nad ránem. Vrací se „patrola“, kontrolní hlídka. „Našli jsme připravený harvestor! Zatím nepracují!“ Chce to rychlé rozhodování. Kdo půjde do akce, kterými auty či na kole, kdy a kam. Připravit si narychlo strategii, která však stejně může během pár sekund v lese ztratit smysl. Vzrušení a adrenalin nabírají obrátky. Ale chce to zachovat chladnou hlavu. Základem všech akcí v lese a blokád je nenásilné jednání. Nenechat se strhnout k agresi během akce. Být připraven na cokoliv. Hlavně si hlídat ostatní členy skupinky a nikdy nenechat nikoho samotného v lese s lesáky, stroji či lesní stráží.

V táboře je dost lidí na to, aby se část vypravila do lesa a zbytek se postaral o plynulý běh tábora. Tým z lesa bude mít hlad, až se vrátí z akce. Jídlo se připravuje hromadně a základem je veganská strava. Spát můžete ve svém stanu, nebo ve „společenské stodole“ na seně přikrytém kobercem. Strávila jsem na něm čtyři noci a na nepohodlí jsem si nemohla stěžovat.

5.jpg
Základ osazenstva tvoří Poláci, ale potkala jsem tu Australana, Němce, Holanďanky, ale i Slováky a tím by výčet jistě nekončil. Ve volných chvílích odpočinku si tak můžete udělat obrázek o situaci v jiných částech Evropy ohledně ochrany přírody, politické situace apod.

Blokádníci z České republiky jezdí do tábora pravidelně a tvoří silný akční pohon celého seskupení. Část Čechů má osobní zkušenosti s blokádami na Šumavě z roku 2011. S neutuchající energií a odhodláním se vrhají pod harvestory i zde. I vy se můžete stát součástí těchto výprav. Pro více informací kontaktujte Jirku Beneše (jiri.benes@hnutiduha.cz), nebo se zúčastněte přednášek, které se konají v různých městech ČR. Pokud neoplýváte přebytkem času, který by vám umožňoval pohybovat se prostorem, můžete akce podpořit finančně, více na http://www.podporujiblokadu.cz nebo http://www.pomagam.pl/dlapuszczy a na stránce Vezmi do zaječích.

9.jpg

 

Advertisements