Vraždy nepohodlných ochránců přírody dosahují po celém světě rekordních čísel

Každý týden jsou zavražděni v průměru čtyři aktivisté, strážci národních parků či vůdci domorodých obyvatel. Přesvědčení, že je možno zbavit se obránců životního prostřední bez následků, je celosvětově na vzestupu.

Minulý rok byl pro lidi bránící půdu náležející jejich komunitě, přírodní zdroje nebo divoká zvířata nejriskantnější. Nová studie ukazuje, že na světě jsou každý týden zavražděni v průměru čtyři obránci přírody.

1
Aktivisté volají po spravedlnosti v případě Honduraské ochránkyně přírody domorodého původu Berty Cáceres, která byla zavražděna minulý rok.

Podle organizace Global Witness bylo v roce 2016 zabito dvě stě environmentálních aktivistů, strážců národních parků či vůdců domorodých lidí, kteří se pokoušeli bránit svou zemi. Za posledních pět let se tedy počet zavražděných zdvojnásobil.

Od počátku roku 2017 je navíc jasné, že frekvence vražd stoupá. Na základě dat poskytnutých britskému deníku The Guardian bylo za prvních pět měsíců identifikováno již 98 vražd.

John Knox, speciální zpravodaj OSN pro lidská práva a přírodní prostředí, varuje: „Lidská práva jsou pošlapávána a šíří se přesvědčení o beztrestnosti.“

„Jsme svědky zdrcujícího tlaku na devastaci životního prostřední v zájmu ekonomického zisku. Nejohroženější lidé jsou ti, kteří jsou již teď přehlíženi, jsou odsunuti z politiky a přístupu ke spravedlnosti a kteří jsou přímo závislí na životním prostředí. Státy nerespektují zákony. Všude na světě čelí ochránci hrozbám.“

„Potýkáme se s epidemií, kulturou beztrestnosti, pocitem, že každý může beztrestně zavraždit ochránce životního prostředí, odstranit každého, kdo stojí v cestě. Ať už se jedná o těžbu, zemědělství, ilegální kácení nebo budování přehrad.“

V lednu byl v Mexiku zavražděn domorodý vůdce a odpůrce ilegální těžby Isidro Baldengro López.

2
Isidro Baldenegro Lózez (v popředí) v domovské vesnici Coloradas de la Virgen, Chihuahua, Mexiko, kde bojoval proti ilegální těžbě.

V květnu napadli farmáři v Brazilském Marahao osadu domorodých obyvatel, při dalším sporu o půdu sekali obětem ruce mačetami, více než dvanáct lidí skončilo v nemocnici. K dalším vraždám ochránců přírody a útokům na ně došlo od začátku tohoto roku v Kolumbii, Hondurasu, Mexiku a mnoha dalších zemích.

Nejvíce ochránců životního prostředí je zabito v odlehlých lesích či vesnicích dotčených těžbou, výstavbou přehrad, ilegální těžbou či zemědělstvím. Předpokládá se, že mnoho vrahů je najato firmami či státními orgány. Mizivá většina z nich je však zatčena či identifikována.

Billy Kyte, vedoucí kampaně organizace Global Witness, varoval, že vraždy, které se dostanou na veřejnost, jsou jen vrcholkem epidemie násilí.

Komunity, které se postaví proti ničení životního prostředí, jsou teď cílem bezpečnostních agentur najatých firmami, výkonných orgánů jednotlivých zemí a nájemných vrahů,“ říká. „Na každého zavražděného ochránce půdy či přírody připadá mnoho těch, kterým je vyhrožováno smrtí, vystěhováním či zničením majetku.

„Nejedná se o ojedinělé případy. Jsou to příznaky systematického útoku států a komerčních firem na odlehlé a domorodé komunity.“

Celosvětově roste počet a intenzita ekologických střetů, uvádí studie. Dle atlasu ekologických konfliktů financovaný Evropskou Unií identifikovali akademici z 23 univerzit více než 2000 konfliktů kvůli vodě, půdě, znečištění, vystěhování a těžbě.

3
Aktivisté organizace Greenpeace blokují 135 km ilegální silnice v národním parku Altamira v Brazílii. Silnice vede skrz prales a je využívána pro ilegální těžbu a odlesňování uvnitř chráněných oblastí.

„Jedná se pouze o ty nahlášené. Je možné, že skutečné číslo je až třikrát vyšší. S násilím se teď setkáváme čím dál častěji,“ říká výzkumník Bobby Banerjee z Obchodní školy Cass, který se již 15 let zabývá výzkumem odporu proti globálním developerským projektům.

„Konflikty teď díky globalizaci probíhají celosvětově. Kapitalismus je čím dál agresivnější a globální korporace se obracejí na chudé země, aby získaly přístup k půdě a zdrojům. Chudé země jsou náchylnější ke korupci a mají nižší vymahatelnost práva. Firmy a vlády jednotlivých zemí teď na vraždění lidí spolupracují,“ upřesňuje.

Data organizace Global Witness pro rok 2016 dokazují, že průmyslové firmy těžící ropu v srdcích konfliktů vedly k 33 vraždám. Těžba dřeva byla celosvětově na druhém místě s 23 vraždami – to je nárůst o 15 od předešlého roku – se zemědělstvím na následujícím místě. Toto pořadí se ale může změnit. V prvních pěti měsících tohoto roku se objevil jasný nový trend – zemědělství ohrožuje dosavadní prvenství těžby jako sektoru mající na svědomí nejvíce vražd, celosvětově je letos zodpovědné již za 22 lidí – od celkového počtu vražd za minulý rok jej dělí už jen jedna.

Především v Kolumbii se situace za rok 2017 zhoršila. Brazílie a Filipíny jsou také na cestě k tomu pokořit vysoká čísla, domorodé skupiny obyvatel stále neúměrně trpí.

Mluvíme-li o pořadí, byla v roce 2016 nejvražednější zemí Brazílie s celkovým počtem 49 vražd, k mnohým z nich došlo v Amazonském pralese. Produkce dřeva hrála roli v 16 případech, což je spojeno s tím, jak se míra odlesňování země zvýšila na 29 %.

V širším měřítku zůstává pro každého, kdo chce chránit řeky, lesy, hory a oceány, nejnebezpečnějším regionem Latinská Amerika. Tento region je zodpovědný za 60 z celosvětového počtu vražd ochránců přírody, ačkoliv je domovem pouze méně než desetiny světové populace.

S velkými ekonomickými zájmy v sázce se nelze diviti, že celosvětově stojí za 43 vraždami i státní bezpečnostní složky – 33 lidí zabito policií a 10 armádou – zatímco soukromé složky, jako jsou bezpečnostní agentury a nájemní vrazi, jsou zodpovědní za 52 vražd.

4
Amazonský prales ohraničený odlesněnou zemí.

Cena, kterou platí lidé je strašlivá, říká Laura Cáceres, jedna z dcer vůdkyně honduraských domorodých Lenců Berty Cáceres, která byla zavražděna v roce 2016 poté, co se postavila proti hydroelektrárně Agua Zarca na řece Gualcarque.

Cáceres uprchla po výhrůžkách smrtí do exilu, nedávno se účastnila konference v Oxfordu v Británii, kterou organizovala skupina Not1More, jež byla založena v roce 2016 v odpověď na násilí, kterému čelí ochránci přírody.

„Berta Cáceres byla pro systém překážkou,“ vzpomíná. „/Honduras/ je až tak prolezlý; 30 % veškeré půdy bylo poskytnuto dceřiným společnostem. Firmy obsazují území domorodců. Pralesy jsou privatizovány. Moje matka byla vášnivou obránkyní své země, jejích kořenů a byla zděšená devastujícími způsoby imperialismu.“

Krátce po konferenci tisk zaznamenal, že další z potomků Cáceresové, Berta Zuniga, přežila ozbrojený útok krátce poté, co byla jmenována vůdkyní organizace za práva domorodých obyvatel, jež předtím vedla její matka.

Obránci často poukazují, že se jim od vlády nedostává žádné pomoci a skutečně – zkorumpované vlády jsou často do násilí zapleteny.

Jeden z aktivistů bojující proti ilegální těžbě v západní Africe říká: „Potýkám se s tlakem a výhrůžkami. Miliony /dolarů/ proudí z lesa a přesto místní lidé žijí v chudobě – žádné školy, zdravotnická zařízení. Místo do státní kasy putují peníze k soukromým osobám. Pracujeme absolutně bez hmotného zajištění.“

„Mé rodině bylo vyhrožováno likvidací anonymními telefonáty. Přesto se svými kolegy pokračuji v práci. Předali jsme informace Spojeným Národům a požádali o pomoc. Nevedlo to k ničemu. Každou chvíli můžeme být zavražděni.“

Ochránci divokých zvířat jsou také čím dál častěji cílem útoků.  Podle americké organizace Global Conservation bylo za posledních 10 let zavražděno pytláky a ozbrojenými vojenskými skupinami více než 800 správců parků.

„Správci čelí vysoké míře násilí a stávají se obětí vražd v alarmujících počtech,“ říká Sean Willmore, prezident Mezinárodní federace správců parků. „Téměř 60 % vražd v roce 2016 se přitom stalo v Asii, a to převážně v Indii.“

Americká spisovatelka Olesia Plokhii, která přihlížela v roce 2012 vraždě Chuta Wuttyho, kambodžského bojovníka proti nelegální těžbě, napsala minulý měsíc v Ekologist: „Wutty založil svou vlastní ekologickou organizaci, disponoval finančními zdroji ze západu, měl podporu vysokých kambodžských vojenských představitelů, stovky místních přívrženců, kteří se o něj a jeho prostředky starali – několik telefonů, GPS navigaci. Přesto byl zavražděn.“

Stejnému násilí budou muset čelit i další, o mnoho hůře organizovaní a připravení obránci, lidé, kteří budou muset neočekávaně bránit svou půdu a rodiny proti vystěhování v důsledku ohromného rozvoje infrastruktury.

Zpráva organizace Global Witness pro rok 2016 také zdůrazňuje, že ekologické protesty jsou pod tlakem i na druhé straně glóbu – dokonce i v těch nejbohatších zemích – uvádí přiklad kampaně v Standing Rock proti výstavbě ropovodu pod jezerem Oahe v USA a doplňuje, že zákonodárci Severní Dakoty pouze těsně zamítli zákon, který by umožnil řidičům přejet a zabít protestující bez postihu.

Zakladatelka N1M Fran Lambrick prohlásila: „Ochránci přírody v první linii jsou klíčoví pro boj se změnou klimatu, pro ochranu našeho přírodního bohatství a obranu lidských práv a kulturní identity. Přesto však čelí násilným opatřením, výhrůžkám a kriminalizaci.“

5
Kambodžský ekologický aktivista Chut Wutty, zavražděný v roce 2012

„Jsme ochránci života,“ říká Laura Cáceres. „Jsme odhodlaní udělat cokoliv proto, aby život mohl dál existovat. Nechceme ztratit svůj život, ani přijít o své matky a rodiny. Ale jsme si vědomi rizika. Když může být zavražděn někdo tak známý, jako byla moje matka Berta, mohou zavraždit kohokoliv z nás.“

Převzato z The Guardian

Advertisements