5 hlavních problémů domácích vajec

Ve snaze bojovat s krutostí vajec z velkochovu se mnozí dobře smýšlející spotřebitelé uchylují k domácím vejcím. I když to myslí dobře, problémy obklopující domácí slepice jsou mnohem složitější, než si většina lidí uvědomuje. Nedá se utéct před skutečností, že tyto slepice jsou produkty krutého a nehumánního systému, i pokud je s nimi zacházeno s láskou. Poptávka po těchto nosnicích pohání průmysl a znemožňuje oddělení chovu domácích slepic od průmyslu samotného.

Bez ohledu na to, jak dobře je o tyto inteligentní a starostlivé bytosti pečováno v jednotlivých domovech, jsou součástí širší sítě krutosti, ze které není úniku navzdory snahám marketingových strojů zemědělského průmyslu. Zde je pět problémů domácích slepic, které zdůrazňují, proč musí být poptávka po vejcích zastavena, pokud chceme ukončit krutost ke zvířatům:

1. Slepice pochází z líhní velkochovů

Ohromující většina slepic prodávaných na domácí dvorky pochází z těch samých líhní, které dodávají nosnice do velkochovů. Každý rok se jen u nás vylíhne 30 milionů nosnic. Narodí se v kovových inkubátorech, nikdy nepoznají svou matku a jejich osudem je být vykořisťovány a nakonec poraženy, jakmile jejich produkce začne klesat.

2. Kohoutci jsou po narození zabiti

Pro kohoutky není v tomto průmyslu využití, a tak jsou zabiti dříve, než dosáhnou jednoho dne věku. Každý rok je jen v EU takto zabito přes 280 milionů kuřat. V líhních jsou kuřata „sexována“ – dívky jsou oddělovány od chlapců, kteří jsou hozeni na dopravníkový pás, který je doveze do drtičky. Někteří jsou určeni špatně a pokračují dál se samičkami. Ti jsou pak často zabiti ve věku několika týdnů, kdy se na to přijde, jelikož farmy a obchody nemají pro samečky využití.

(Navzdory tomu, co si možná myslíte, slepice nejsou hloupé)

3. Genetická manipulace je zdrojem zdravotních problémů

Slepice v přírodě kladou ročně 10 až 20 vajec. To jim stačí na zajištění pokračování druhu v souladu s přirozenou rovnováhou jejich prostředí. Domestikované slepice byly postupem času šlechtěny tak, aby produkovaly 260 až 300 vajec ročně. To je zdrojem nepřirozené zátěže na jejich těla a příčinou mnoha zdravotních obtíží od mladého věku, včetně smrtelných poruch reprodukčního ústrojí.

(Voľný chov je humbuk. Nič ako etické vajce nejestvuje)

4. Co se stane, když produkce vajec poklesne?

V prostředí velkochovů jsou nosnice po poklesu produkce zabity. Když k tomu samému dojde u slepic na dvorku, jejich „majitelé“ často nevědí, co si počít, a zvířata skončí v polévce. Proč by platili jejich stravu, když nic nedostávají na oplátku, že…

5. Šíření mýtu, že zvířata můžeme využívat, jak se nám zlíbí

Někteří lidé žijí v představě, že chov slepic na dvorku je to nejetičtější, co lze udělat, jelikož slepicím poskytují laskavější a přirozenější život, než jakého se jim dostává ve velkochovech. Problémem takového chovu je, že chov slepic kvůli vejcím podporuje představu, že nám zvířata patří a že jsme vlastníky jejich těl. Ve skutečnosti jde o jedince s vlastním smyslem a místem ve světě. Naše poptávka po vejcích je každý rok odpovědná za vraždu stovek milionů kuřat a slepic a neexistuje žádný etický způsob, jak se toho účastnit.

Upraveno z One Green Planet

Advertisements