V Dánsku se po 200 letech objevila smečka divokých vlků

Dánsko má poprvé po 200 letech smečku vlků. Mladá vlčice ušla více než 500 km z Německa.

Samci byli v Dánsku k vidění od roku 2012 a nově příchozí samice letos na jaře zplodila potomka poté, co byli dva vlci natočeni společně loni na podzim.

Jde o další důkaz, že se vlci po stoletích pronásledování navrací do zalidněných oblastí. Vlčí smečky se usídlily ve Francii a Německu a jednotlivci byli spatřeni v Holandsku i Lucembursku. Poslední dánský vlk byl zabit v roce 1813.

„Očekáváme, že letos či příští rok budou mít mlaďata,“ uvedl Peter Sunde, výzkumník z Aarhus University.

„Lidé byli překvapení, když se vlci v Dánsku poprvé objevili, ale jsou velice pohybliví a a stejně přizpůsobivý kulturní krajině jako lišky. Jediným problémem je, že jsme je vybili.“

DNA ze vzorků výkalů potvrdila, že vlčice pochází ze smečky, která se nacházela 25 km na jih od Berlína, když ji opustila, aby se vydala na severozápad do Dánska. Smečku zřejmě opustila loni na jaře.

Občas se objeví spekulace, že jsou vlci záměrně neoficiálně vypouštěni, ale podle Guillauma Chaprona, výzkumníka ze Švédské zemědělské univerzity, byla cesta vlčice na sever zcela přirozená. „Vlk se pohyboval na čtyřech nohách, dává to naprostý biologický smysl,“ uvedl. Vlci jsou schopni za 24 hodin ujít 50 kilometrů a existují záznamy o cestách delších než 1000 km přes celou Evropu z Německa, kde se znovu usadili v roce 1998. Německá populace vlků v současnosti každý rok vzroste o 25-30 % a mladí vlci se vydávají napříč střední Evropou.

(Vlk, kterému říkali Jidáš)

Výzkumníci zjistili, že v některých případech vlci žijí v příměstských oblastech spolu s až 3050 lidmi na čtvereční kilometr – což je vyšší zalidněnost než v Cambridge či Newcastlu.

„Vlk je predátorem srnců – pokud můžete mít srnce, můžete mít vlky,“ uvedl Chapron. „Pokud je nebudeme rušit, povede se jim v těchto lidmi ovládaných krajinách dobře. V Dánsku není důvod, proč by se jim nevedlo. Ale otázkou zůstává, zda lidé vlky přijmou. Vlk musí něco jíst. Až si uvědomí, že dánské ovce nechutnají tak špatně, může nastat problém. Bude zajímavé sledovat, jak dalece dokážeme koexistovat s velkými predátory.“

Dánští vlci se usadili v zemědělské oblasti s vřesovišti a malými borovicovými plnatážemi s dostatkem kořisti ve formě vzrůstajících populací jelenů a srnců.

Objevily se zprávy o tom, že vlci v zimě v oblasti zabili několik ovcí, ale dánské úřady již spustily plán na řízení vlků s náhradami škod pro farmáře a financováním vlkovzdorného oplocení. Plán řízení byl navržen spolu s lovci i farmáři a ochránci a bere v úvahu vlky, kteří si „zvyknou“ a žijí příliš blízko k lidem na to, aby mohli být kontrolováni.

„V Dánsku existuje tradice dosažení kompromisu a dosažení řešení,“ dodal Sunde, který uvedl, že je optimistický, že Dánové dokážou žít s vlky v míru. „Technicky dokážeme vlčí populaci poměrně snadno řídit, ale problémem je lidská psychologie. V Dánsku panuje o vlcích tolik pocitů a názorů, tak jako všude. Vlčí diskuze se řídí spíše hodnotami než konkrétními problémy.“

V kontinentální Evropě se nachází více než 12 tisíc vlků (kromě Ruska, Ukrajiny a Běloruska) a vlci jsou v EU chráněni. Podle Chaprona přijímají jihoevropské země nové vlčí populace často lépe než ty severní. Několik zemí s poměrně malými populacemi vlků, včetně Finska a Norska, stále každoročně pořádá vybíjení zvířat.

(Norsko má v plánu vybít více než dvě třetiny své populace vlků)

Chapron uvedl, že nechce předpovídat, kolik vlků by mohlo žít v Dánsku. „Nechme rozhodnout vlky a nechme rozhodnout i lidi, protože spolu sdílíme krajinu. Pro ochranu přírody jde o velice pozitivní zprávu. Ukazuje, že se postoje změnily a že když přírodu necháme, ať se o sebe stará sama, vrátí se.“

„Zapomeňte na červenou Karkulku – nevrátil se mýtus, ale přirozená část evropské fauny.“

Převzato z The Guardian

Reklamy