Kanadský soud rozhodl, že soucit není zločinem. Aktivistku zprostil obvinění.

Ontarijská aktivistka z organizace Toronto Pig Save, která čelila vězení za to, že podala vodu prasatům během jejich cesty na jatka, byla zproštěna obvinění. Zpočátku jí hrozil trest až ve výši 10 let odnětí svobody.

Soudce David Harris dnes ráno v soudní síni uvedl, že není přesvědčen o tom, že by si zvířeckoprávní aktivistka Anita Krajnc zahrávala s majetkem farmáře. Tento případ se stal výzvou k mobilizaci zvířeckoprávních aktivistů po celém světě a jedním z největších kanadských soudů ohledně zvířecího práva.

anita-krajnc.jpg

„Podle kanadského práva prasata nejsou jedinci. Jsou majetkem,“ napsal ve svém rozhodnutí soudce Harris. „Bránila, narušovala či zdržovala zákonné využití, požívání či provoz majetku? Moje odpověď na tuto otázku je prosté: ‚Ne,“ dodal.

(Cože? Dát vodu žíznivým prasatům na jejich cestě na jatka je zločinem?)

Krajnc – zakladatelka aktivistické skupiny Toronto Pig Save, jejímž cílem je „být svědkem utrpení zvířat při transportu a na jatkách“ – prohlásila svou nevinu a tvrdila, že neudělala nic špatného, když chtěla pomoci zvířatům, která trpěla.

Anita Krajnc byla obviněna v září 2015 poté, co navzdory námitkám řidiče poskytla vodu prasatům uzavřeným v náklaďáku. Na videu z června 2015 je vidět, jak náklaďák zastavuje na semaforu před burlingtonskými jatky. Krajnc se k němu přibližuje s lahví a kamerou.

„Nic mu nedávej. Nedávej tam vodu,“ varuje ji řidič. Krajnc ho ignoruje a vodu jim stejně dá. „Ježíš řekl, pokud jsou žízniví, dej jim vody,“ odvětí. „Nejsou to lidi, ty pitomá couro,“ dostane se jí odpovědi. „Co máš v tý vodě? Jak to můžu vědět?“

Právníci Krajnc James Silver a Gary Grill u soudu tvrdili, že její činy byly ve veřejném zájmu. Její případ také využili jako způsob, jak přinést světlo na krutost v masovém průmyslu. Během procesu si pozvali jako svědky odborníky, kteří popsali řadu škod spojených s jezením masa: od environmentální udržitelnosti po welfare zvířat.

(Aktivisté zaplnili soudní síň při procesu se ženou obviněnou z podání vody prasatům)

Krajnc svědčila, že se k prasatům zachovala stejně, jako by chtěla, aby byla zacházeno s tní.

Žaloba naopak přišla s tím, že činy Krajnc představují potenciální bezpečnostní hrozbu. Podle žalobce Harutyuna Apela otevírá Krajnc a aktivisté, kteří jdou v jejích stopách, podáním neznámé látky zvířatům potenciální slepé místo v jinak přísně regulovaném potravinovém systému.

Majitel prasat, farmář Eric Van Boekel, svědčil, že si stěžoval na policii, protože se obával, že voda byla kontaminovaná a že jatka jeho prasata odmítnou. Ten den však žádné z prasat odmítnuto nebylo a všechna byla zabita.

Soudce poznamenal, že všechna prasata se dostala na místo určení, navzdory činu Krajnc a její skupiny. „Protestující podávali vodu prasatů již dříve. Řidič si toho byl vědom. Jatka si toho byla vědoma. Navzdory tomu jatka nikdy kvůli tomu neodmítla přijmout náklad prasat,“ uvedl.

Jeho rozhodnutí bylo přivítáno velkým potleskem aktivistů v soudní síni.

Krajnc uvedla, že spolu se svými stoupenci rozhodnutí oslaví veganským obědem, než vyrazí k nedalekým jatkám, kde budou držet odpolední vigílii.

7360

„Ulevilo se mi, že soudce uznal, že soucit není zločinem, že soucit nesmí být nikdy nezákonný. Ale řekl, že prasata jsou podle kanadského zákona považována za majetek, ne za osoby. Takže myslím, že před sebou máme stále dost práce.“

Advertisements