Žížaly jsou důležitější než pandy (pokud chcete zachránit planetu)

Může být pochyb o tom, zda existují další zvířata, která v dějinách světa hrála tak důležitou roli, jako tyto nízké bytosti.

– Charles Darwin, Tvorba rostlinné masy působením žížal (1881)

Všechna volně žijící zvířata si nejsou v našich očích rovna. Vezměte si takovou žížalu, která rozhodně nemá obecnou přitažlivost větších, charismatičtějších zvířat, jako jsou gorily, tygři nebo pandy. Žížaly nikdy nevyvolají silnou „reakci na roztomilost“ a nikdy se nestanou tváří kampaně na ochranu zvířat a přírody.

Ale jak správně rozpoznal už Darwin – fanouškové pand se nebudou dívat – ochrana žížal je mnohem důležitější, pokud uvážíme to, co poskytují „ve službách ekosystému“, které jsou pro přežití lidí stěžejní. Darwin nestrávil 39 let studiem těchto zvířat pro nic za nic. Źížaly se ve skutečnosti umístily na prvním místě v žebříčku nejvlivnějších druhů v dějinách planety – nad dinosaury i lidmi.

Proč se o žížaly zajímat?

Ekologové žížaly považují za „klíčový druh“ kvůli tomu, jak moc ovlivňují fyzické, chemické a biologické vlastnosti půdy. Zde je pět důvodů proč:

1) Žížaly recyklují. Hrají stěžejní roli v rozkladu organické hmoty a hnojení půdy prostě jen tím, že neustále jí a vylučují (zhruba 1,5násobek své tělesné váhy každý den). To, co vychází na druhém konci, je plné živin a bakterií, které jsou prospěšné rostlinám. Vědci změřili, že tyto výměšky obsahují až pětinásobek klíčových živin oproti okolní půdě.

Jedna havajská studie zjistila, že nahrazení části standardního hnojiva vermikompostem (kompostem se žížalími výměšky) o třetinu zvýšilo úrodu plodin, jako jsou rajčata či jahody. Samozřejmě, že získat průmyslová množství výměšku je těžké, a vermikompost zůstává dražším než komerční hnojivo. Ale jde o zajímavý příklad moci žížal.

2) Žížaly jsou skvělými „půdními inženýry“. Při pohybu skrz půdu ji uvolňují a promíchávají, a pomáhají ji tak odvzdušnit a vysušit. To přináší živiny na povrch, díky čemuž je půda plodnější. Navíc tak brání záplavám a erozi.

3) Žížaly jsou barometry zdraví a toxicity půdy. Jsou velice citlivé na znečištění půdy – na odpad z pesticidů či těžké kovy (zinek, olovo atd.). Změny využívání půdy – např. odlesňování půdy kvůli zemědělství – je těžce ovlivňují. Znamená to, že zdraví žížal může být užitečným nástrojem pro hodnocení dopady využívání půdy a znečištění.

4) Šťavnaté žížaly jsou důležitým zdrojem potravy. Jsou bohaté na bílkoviny a živí velké množství zvířat, třeba jezevce lesního nebo nespočet ptáků

5) Žížaly pomáhají opravit poškozenou půdiu a mohou poskytnout řešení lidmi vytvořených problémů. Výzkumy naznačují, že žížaly mohou pomoci vyčistit půdu, která byla kontaminována toxickými těžkými kovy.

Jiné studie ukazují, jak mohou žížaly urychlit obnovu zničené půdy v tropech, kdežto výzkum v severním Vietnamu zjistil, že snížená diverzita žížal kvůli změně využívání půdy má i významný dopad na její plodnost, odvod vody a půdní erozi.

Žížaly jsou tedy našimi podzemními spojenci – pokud s nimi zacházíme dobře. Žížaly nám umožňují život na této planetě, prostě jen tím, že jedí a kadí a během toho, tak nějak mimochodem, půdu brázdí, provzdušňují a hnojí.

S tímhle článkem nesouhlasím!

Klimatická změna a lidské zásahy urychlují ztrátu světové biodiverzity. Nešťastné osudy tygrů v Indii a orangutanů v Indonésii jsou dobře známy, ale vědci se začínají obávat i o žížaly a další zvířata, která nám nejsou tolik známa, ale která si nemůžeme dovolit ztratit.

Pokud vyhynou pandy, bude to smutné. Ale svět bez žížal? Bez žížal v půdě svět zanikne poměrně rychle. Budeme mít méně jídla, více znečištění a více záplav.

Bez ohledu na to, jak roztomile panda vypadá, jsou to právě Darwinovy „nízké“ žížaly, kdo odvádí špinavou, ale zásadní práci v půdě pod námi.

Upraveno z The Conversation

Reklamy

1 komentář: „Žížaly jsou důležitější než pandy (pokud chcete zachránit planetu)

Komentáře nejsou povoleny.