Optimismus (a pesimismus) u prasat

Jako ochránci zvířat cítíme často potřebu ukázat, že mnohá ze zvířat, která vykořisťujeme vedou emocionální životy. Široká veřejnost ochotně připisuje emoce jako štěstí, smutek, vztek a osamocení svým zvířecím společníkům, ale u hospodářských zvířat takové sklony nemá. Proto není pravděpodobné, že by široká veřejnost připisovala hospodářským zvířatům různé nálady. Nálady se od emocí liší v tom, že jsou méně intenzivní a nemusí být spuštěny určitým podnětem. O náladách smýšlíme jako o pozitivních či negativních, ale v zásadě jako o dočasném stavu mysli. Víme, že lidé, kteří mají dobrou náladu, vnímají své okolí pozitivněji a pozitivněji i reagují na podněty. Kdežto lidé se špatnou náladou jsou pesimističtější. Tomuto subjektivnímu vnímání reality se říká „kognitivní zkreslení“ a může ovlivnit naše rozhodování. Současná studie zkoumá, zda se nálada a osobnost určují kognitivní zkreslení a zda ovlivňují úsudek u domestikovaných prasat.

(Mýtus o minipraseti)

Ve studii bylo 36 prasat umístěno do jednoho ze dvou prostředí, o kterých je známo, že ovlivňují jejich náladu – jedno mělo „vyšší úroveň obohacení“ a druhé „menší úroveň obohacení“. U každé skupiny prasat prováděli výzkumníci testy osobnosti a kognitivního zkreslení. Osobnostní testy zahrnovaly krátkodobou izolaci jednotlivých prasat a jejich následné vypuštění do oblasti, ve které se nacházel předmět, který nikdy dříve nespatřila (např. Velký bílý kbelík nebo oranžový dopravní kužel). Výzkumníci zaznamenali dobu, za kterou se prase k nezvyklému objektu přiblížilo a začalo ho zkoumat. Testy kognitivního zkreslení měřily dobu, za kterou se jednotlivá prasata dostala k miskám s jídlem, které obsahovaly buď žádané potraviny (třeba čokoládové pamlsky v cukru – autoři studie jsou natolik studovaní, že ani nevědí, že pro prasata je čokoláda jedovatá…), nežádoucí potraviny (kávové boby) nebo vůbec nic.

(Cože? Dát vodu žíznivým prasatům na jejich cestě na jatka je zločinem?)

Výsledky osobnostního testu výzkumníkům umožnily prasata kategorizovat jako „reaktivní“ či „proaktivní“. Předpokládali, že proaktivní prasata budou v kognitivním testu vykazovat optimismus a reaktivní pesimismus, bez ohledu na úroveň obohacení jejich prostředí. Data ukázala, že proaktivní prasata na prázdné misky reagovala optimističtěji, bez ohledu na jejich prostředí (prasata byla považována z optimistická, pokud se k prázdné misce přiblížila stejně rychle jako k miskám s pamlsky a boby). Avšak prasata s reaktivními osobnostmi byla ovlivněna svým prostředím, v kognitivním testu reagovala pesimističtěji. Výsledky tak ukazují, že „kombinování dlouhodobých zkreslení osobností s krátkodobými zkresleními náladou při posuzování podnětů není jedinečné jen pro lidi“.

Stinnou stránkou mnoha podobných studií je, že jsou prováděny na zajatých zvířatech. I když výsledky mohou mít význam pro prokázání kognitivních podobností mezi nelidskými a lidskými zvířaty, ochránci zvířat se bez pochyby nemohou dočkat doby, kdy budou takové studie prováděny na zvířatech v azylech a ne v zajetí.

Upraveno z Faunalytics

Reklamy