Navzdory tomu, co si možná myslíte, slepice nejsou hloupé

Reputace: Slepice jsou hloupější než průměrný pták – jsou jen o trošku víc než chodící továrny na maso s talentem na kladení chutných vajec

Realita: Nejběžnější pták na světě je ve skutečnosti inteligentní a dokonce citlivý na životní pohodu svých kolegů – což vznáší pár poměrně nepříjemných etických otázek vzhledem k živočišnému zemědělství.

Na slepicích je cosi zvláštního. Celosvětově čítají více než 19 miliard jedinců, což z nich dělá jeden z nejhojnějších druhů obratlovců na planetě. Přesto mnoho lidí s ptáky ani nepřijde do kontaktu – alespoň ne, dokud jsou naživu. To vedlo k podivným předpokladům o slepicích. Podle některých studií je lidé ani nepovažují za typické ptáky. Ve skutečnosti jde o zástupce hrabavých, ptačí skupiny, ve které najdeme i krocany, koroptve a bažanty.

Je také běžné, že lidé slepice považují za neinteligentní zvířata, která postrádají složité psychologické charakteristiky „vyšších“ zvířat, jako jsou opice a lidoopi. Tento pohled je podporován zobrazováním slepic v populární kultuře a pomáhá lidem cítit se lépe, když jedí vejce nebo kuřecí maso produkované intenzivními praktikami velkochovů.

Ale slepice jsou všechno, jen ne hloupé.

Umí počítat, vykazují určitou úroveň sebevědomí a dokonce manipulují jedna druhou pomocí machiavellistických prostředků. Slepice jsou ve skutečnosti tak chytré, že i jen omezený kontakt s žijícími ptáky dokáže tyto dlouhotrvající předsudky rozdrtit.

Ve studii z roku 2015 Lisel O’Dwyer a Susan Hazel vedly třídu vysokoškoláků na Adelaidské univerzitě. Jako způsob, jak se naučit o psychologii a poznání, studenti prováděli experimenty, které zahrnovaly cvičení slepic. Než třída začala, studenti vyplnily dotazník. Většina z nich uvedla, že v minulosti strávili jen málo času se slepicemi. Považovali je za jednoduché bytosti, nemysleli si, že mohou cítit nudu, frustraci nebo štěstí. Po pouhých dvou hodinách cvičení si studenti mnohem více uvědomovali, že slepice cítí všechny tři z těchto emočních stavů. „Slepice jsou mnohem chytřejší, než jsem si původně myslel,“ komentoval jeden student v následném dotazníku. Další řekl: „Nikdy jsem si nemyslel, že slepice budou tak inteligentní a učí se tak rychle.“

Slepice jsou v populární kultuře často zobrazovány jako hloupé.

V zatím nepublikovaném výzkumu O’Dwyer tuto studii zopakovala se zaměstnanci drůbežího průmyslu a došla ke stejným výsledkům. „V podstatě máme dvě úplně rozdílné společenské skupiny a zjistili jsme stejné [počáteční] postoje a u obou se tento stejný postoj změnil,“ uvádí. Nyní chce provést studii o tom, zda tyto zkušenosti měly nějaký dopad na stravovací návyky lidí –například, zda se přesunuli ke konzumaci zvířat chovaných v podmínkách, které považují za eticky přijatelnější.

Studie O’Dwyer je jen jednou z mnoha vybranou Lori Marino z Kimmela Center for Animal Advocacy v Kanabu, Utahu, jako součást vědeckého průzkumu poznání slepic zveřejněného v lednu 2017. „Práce je součástí společného podniku Farm Sanctuary a The Kimmela Center, nazvaného Projekt Někdo,“ uvádí Marino. „Cílem Projektu je vzdělávat veřejnost o tom, kým hospodářská zvířata jsou podle vědeckých dat.“

Marino říká, že vědecké důkazy jasně ukazují, že slepice nejsou tak nevědomými a neinteligentními zvířaty, za jaká je mnoho lidí považuje. Vezměte si například řadu studií zveřejněných v posledním desetiletí Rosou Rugani a jejími kolegy z padovské univerzity. Při práci s čerstvě vylíhnutými kuřaty výzkumníci ukázali, že slepice umí počítat a provádět základní aritmetiku. Kuřata byla od vylíhnutí chována s pěti předměty – plastovými nádobkami z vajíček Kinder. Po několika dnech vědci před zraky kuřat tři předměty skryli za jednu stěnu a dva za druhou. Kuřata se spíše přiblížila ke stěně s více předměty.

p04p178f

Následný experiment testoval paměť a schopnost sčítat a odčítat. Po ukrytí předmětu za dvě stěny začali vědci před zraky kuřat předměty přemisťovat. Kuřata byla schopna sledovat, kolik předmětů se nachází za každou stěnou, a stále se spíše přiblížila ke stěně, která skrývala větší množství předmětů.

(Německý soud schválil masové zabíjení novorozených kohoutků)

Slepice numerickým úkolům silně rozumí již od mladého věku, i pokud mají jen omezenou zkušenost, uvádí Rugani. Myslí si, že by to mohla být pravda o zvířatech obecně, ne jen o slepicích. „Tyto dovednosti by zvířatům pomohly v jejich přirozeném prostředí, například k dosažení většího množství jídla či nalezení větší skupiny pro společnost,“ říká.

Slepice také mohou být schopny provádět „mentální cestování časem“ – tedy představit si, co se stane v budoucnu – aby si zajistily větší množství jídla, jak uvádí studie z roku 2005 vedená Siobhan Abeyesinghe, toho času z bristolské univerzity. Abeyesinghe dala slepicím na výběr mezi klováním jednoho klíče, který umožnil krátký přístup k jídlu po dvouvteřinovém zpoždění, nebo druhého klíče, který umožnil delší přístup k jídlu po šestivteřinovém zpoždění. Ptáci mnohem častěji klovali druhý klíč, který nabízel větší odměnu, ale po delším čase. Jinými slovy, prokázali sebeovládání – rys, který podle některých biologů naznačuje úroveň sebevědomí.

Slepice jsou i společensky složité.

Některé studie naznačují, že si ptáci dokážou uvědomit, jak svět vypadá z pohledu jejich kolegů, a  že dovedou tuto informaci využít k vlastní výhodě. Pokud samec hledající jídlo najde zvláštně chutné sousto, často se pokusí zapůsobit na nedaleké samice tím, že při tanci vydá charakteristické zvolání. Avšak podřízení samci, kteří tuto choreografii provedou, riskují, že si jich všimne dominantní samec a zaútočí na ně. Takže pokud je v blízkosti dominantní samec, podřízený samec často svůj zvláštní tanec provádí v tichosti, ve snaze zaujmout samice, aniž by si toho dominantní samec všimnul. A zároveň se někteří samci pokouší podvést samice tím, že vydávají charakteristické zvolání, i když nenajdou nic, co by za to stálo. Není překvapením, že samice rychle poznají samce, kteří tento klam provádí příliš často.

Dokonce se objevují náznaky, že slepice vykazují primitivní formu empatie. V řadě studií z posledních šesti let sledovala Joanne Edgar z bristolské univerzity spolu s kolegy to, jak slepice reagují, když vidí, že na jejich kuřata je foukán vzduch – což samy z osobní zkušenosti vědí, že je lehce nepříjemné. Když bylo na kuřata foukáno, slepicím se zrychlil tep a mnohem častěji na kuřata volalaly. Avšak nedělaly to, když byl vzduch foukán vedle kuřat, aniž by je vůbec znepokojil. Ve studii zveřejněné v roce 2013 se slepice naučily spojovat krabici jedné barvy s nepříjemným foukáním a krabici druhé barvy s bezpečím – bez foukání. Slepice pak znovu vykazovaly známky obav, když byla kuřata umístěna do „nebezpečné“ krabice, i přesto, že k foukání nedošlo a kuřata si nebezpečí nebyla vědoma.

(10 věcí, které musíte na slepicích milovat)

To ukazuje, že slepice jednoduše nereagují jen na známky nepohodlí u mláďat, ale že dokážou reagovat na svou vlastní znalost potenciálního nepohodlí kuřat. Výzkum pokračuje, říká Edgar. „Ještě jsme nestanovili, zda behaviorální a fyziologické reakce slepic jsou známkou emoční odpovědi, nebo jsou jen podobné vzrušení či zájmu.“ Pokud se ukáže, že slepice prokazují empatii, když jsou jiní ptáci v tísni, mohlo by to vznést vážné otázky o způsobech, jakými jsou slepice chovány v chovech.

„Existuje bezpočet situací, kde jsou všechna hospodářská zvířata vystavena pohledům, zvukům a pachům jiných jedinců vykazujících známky bolesti či tísně,“ říká Edgar. „Je důležité určit, zda by jejich welfare v tuto dobu nemohl být na nižší úrovni.“

Marino si také myslí, že je čas probrat tyto otázky. „Vnímání slepic [jakožto nevědomých a neinteligentních] je z části řízeno motivací zamítnout jejich inteligenci a citlivost, protože je lidé jedí,“ říká.

Nepříjemnou pravdou o slepicích je, že jsou mnohem kognitivně pokročilejší, než si mnoho lidí myslí. Ale ještě uvidíme, zda spotřebitelé ozbrojeni tímto vědomím změní své nákupní zvyky u masného pultu.

Převzato z BBC

Advertisements