Nejohroženější druh mořského savce má již pouhých 30 jedinců

Nová vědecká zpráva uvádí, že sviňucha kalifornská z malá čeledi sviňuchovití, nacházející se jen v kalifornském Mexickém zálivu čelí vyhynutí. Podle akustického průzkumu, který loni v létě sčítal  zvuky zvířat, zbývá pouhých 30 jedinců. Zpráva rozptyluje naděje, že námořní hlídky a mexický nouzový zákaz síťového lovu schválený v květnu 2015, zastaví překotný pokles počtu sviňuch. Čísla také přidávají na naléhavosti kontroverzního plánu zajmout některé ze zbývajících zvířat pro chovný program v zajetí.

svin
Sviňucha uvíznutá v rybářských sítích

„Situace se dostala absolutně mimo kontrolu,“ uvádí Lorenzo Rojas-Bracho, odborník na kytovce v Národním institut ekologie a klimatické změny v mexické Ensenadě a člen Mezinárodní komise pro obnovu sviňuch, mezinárodní poradní skupiny při mexické vládě. „Samozřejmě, že odchyt sviňuch představuje riziko. Ale nyní je již zcela jisté, že budou v sítích zabity tak jako tak.“

Průzkum z roku 2015 odhadl počet sviňuch na 60. Vymírají, protože se zachytí v nezákonných sítích, které jsou rozhozeny kvůli lovu jiného ohroženého druhu,ryb Totoaba. Jejich plynový měchýř se prodává za nezvykle vysoké ceny (podle zprávy Vyšetřovací agentury pro životní prostředí až 100 tisíc dolarů na černém trhu) v Číně a na dalších asijských trzích, kde se mylně domnívají, že pomáhá při řadě potíží, od onemocnění jater po artritidu. Rojas-Bracho říká, že se ukázalo, že poptávku je natolik těžké krotit, a dodává, že lov totoaba ryb teď ovládají zločinné organizace.
Selhaly i snahy na vývoj alternativních sítí, z kterých by sviňuchy mohly uniknout (dnes takové existují pro mořské želvy), z velké části kvůli opozici a sabotáži podezřelých lovců totoaba, uvádí Rojas-Bracho. A dohoda z roku 2016 mezi mexickým prezidentem Peñou Nietem a bývalým americkým prezidentem Barackem Obamou o trvalém zákazu sítí v oblasti sviňuch chování místních rybářů zatím nezměnila.

sv
Sviňuchy jsou plaché a je těžké je spatřit, ale při lovu vydávají klapavý zvuk. Aby zjistili jejich počty, rozmístili vědci loni v létě síť 46 detektorů na 60 dní po celé oblasti, kde se vyskytují. K výzkumu využili stejná místa jako v roce 2015. Tým také přidal detektory na 47 nových míst v oblastech, kde sviňuchy tráví většinu dne. Na 46 standardních místech klesl počet zaznamenaných klapavých zvuků o 44 %. To značí 49% pokles populace. Klapání zaznamenané na dodatečných místech tuto neradostnou statistiku ani konečný závěr nezměnilo: Sviňuchy za několik let vyhynou.
V rámci posledního zoufalého pokusu o záchranu druhu, se v říjnu vědci pokusí odchytit nespecifikovaný počet sviňuch. Aby se vyhnuli vystrašení jejich druhu, „záchranný“ tým chce využít kulohlavce z Námořního programu mořských savců, kteří by je měli v tmavých vodách zálivu zpozorovat.
Přestože na podrobnostech je třeba ještě zapracovat, mluvčí námořních trenérů uvedla, že použijí standardní podmiňovací techniky (představte si clicker-training se psem), aby delfíny naučili vyhledat sviňuchy. Díky tréninku se delfíni naučí používat svůj sonar na vyhledávání „plic plných vzduchu“. Poté, co delfíni cíl identifikují, naučí se dotknout se boku lodi, aby upozornili svého delfínovoda. Pak odplavou ve směru, kde se zvíře nachází a vyskočí do vzduchu. Delfíni již dokončili úspěšný test, při kterém našli zátoku sviňuch, které jsou zhruba stejně velké jako ta kalifornská.
Během skutečného odlovu se po spatření sviňuchy delfínem členové „záchranného“ týmu vydají k místu v malém člunu, aby zvíře vytáhli na palubu. „Nemáme představu, jak budou reagovat,“ říká Jonas Teilmann, odborník na kytovce z dánské Aarhus University, který pomáhal vyvinout metody práce se zátokami. Jde o další druh, který měli vědci potíže udržet naživu, protože při odchytu často přestali dýchat. „Na základě naší práce  víme, že musíme sledovat jejich vzduchový otvor a monitorovat srdeční frekvenci.“ Když se sviňucha potopí, vysvětluje Teilmann, tlak vody na jejich hrudník, který je měkčí než náš, jim říká, aby přestali dýchat, aby se neutopili. Naneštěstí jakmile jsou z vody vytaženi a umístěni na tvrdý povrch, dojde u nich k podobnému tlaku díky gravitaci – pocit, který dříve nepocítili – a často automaticky přestanou dýchat. Teilmannův tým zjistil, že umístění sviňuch na hromadu savých podložek tlak odstraňuje a kytovci znovu začnou normálně dýchat.
Rojas-Bracho a tým doufají, že budou moci s odlovem a chovným programem začít dříve. Legální rybářská sezóna  má bohužel začít brzy. Bude rozdáno mezi 600 až 1000 povolenek. Rojas-Bracho to nazývá „šílenstvím“, zvláště proto, že stále není jasné, zda bude i nadále vynucován zákaz sítí. Nelegální sítě na totoaba také zůstávají nebezpečím. Letos již Rojas-Bracho viděl fotografii další mrtvé sviňuchy v sítích. „Pokud jich na konci léta bylo 30, teď jich je pravděpodobně méně.“
„Přáli bychom si, abychom je mohli nechat v přírodě,“ dodává Teilmann. „Ale právě teď není jiný způsob, jak jejich vymírání zastavit.“

Upraveno z :Sciencemag.org

Advertisements