Jedno z nejhorších vyplavení kytovců se odehrává na Novém Zélandu

Od čtvrteční noci 9. ledna 2017 se na pláži v zátoce Golden Bay na Novém Zélandu odehrával boj o životy stovek vyplavených kytovců.

Velmi naléhavá situace donutila obyvatele na Novém Zélandu, aby zanechali práci i školní výuku a společně se vydali zachraňovat kytovce, kteří se v noci se čtvrtka na pátek vyplavili na pláž.

Záchranáři se snažili zachránit desítky kulohlavců po jejich masovém vyplavení na pláži na Novém Zélandu, které se zdá být jedním z největších za posledních několik desetiletí. Odbor Ochrany zvířat (DOC) zjistil, že se v noci vyplavilo celkem 416 kulohlavců, a to na pláž ve Farewell Spit v zátoce Golden Bay v horní části Jižního ostrova, kde více jak 70% zvířat uhynulo už s rozbřeskem ranního slunce.

Pracovníci DOC a desítky dobrovolníků se v pátek ráno pokoušeli zachránit 100 přeživších zvířat. Peter Wiles, jeden z prvních dobrovolníků, který dorazil do zátoky řekl, že bílá břicha mrtvých těl kulohlavců byla naskládaná jedno vedle druhého po celé délce pobřeží. „Byla to jedna z nejsmutnějších věcí, které jsem kdy viděl. Tolik vnímajících bytostí tam jedna po druhé umíraly přímo před námi.“

S nadcházejícím ránem byli povoláni i ostatní tamní obyvatelé, aby přidali ruku k dílu. Lidé nosili ručníky, kbelíky a deky, aby udrželi zvířata ve vlhku a klidu.
Andrew Lamason, vedoucí DOC v území Takaka uvedl, že toto vyplavení kytovců na souš je jedním z největších v historii. Ačkoliv sám nemá tušení, proč se kulohlavci sami vyplavili na břeh, je podle něj tato zátoka kvůli své mělké vodě velmi nebezpečná. Pokud se tu jednou zvířata vyplaví, už pro ně není cesta zpátky.

vyplavení1.jpg
Při přílivu v 10:30 ráno se podařilo zbylých 100 zvířat zase navrátit do vody. Bohužel se však brzy po odlivu 90 znich na pláž zase vrátilo. Lidé z DOC a až 500 dobrovolníků tak bojovalo ze všech sil, aby udrželi tyto živé kytovce v co nejlepším možném stavu.
Podle Lamasona je toto chování pro kytovce běžné. Jsou to velmi sociální zvířata, chtějí zůstat ve společném blízkém kontaktu a proto se většina vrátila za svými mrtvými společníky.

„Snažíme se jim pomoci a zkoušíme je vytáhnout zpět do moře, ale oni sami neví, kam mají plout. Pokud se mezi nimi neobjeví několik dominantních vůdců, kteří by je vyvedli do moře, obáváme se, že zbývající zvířata zemřou na pláži, jako ostatní.“

Podle Lamasona bylo toto vyplavení kytovců, které není v Golden Bay příliš neobvyklé, velmi emocionální a vyčerpávající zkušeností a proto každému, kdo by těžko zvládal tuto situaci doporučili, aby se zdržoval od pláže dál.

vyplní2.jpg

„Je tu celkem zima a někteří z nás jsou ve vodě už přes devět hodin. Potřebujeme tu silné a odolné dobrovolníky a ne ty, kteří tu stojí a diskutují, co se stalo, což je celkem běžné.“

„Ačkoliv jsme v tom nejzazším koutě na světě, spousta dobrovolníků přináší jídlo a přikládá ruku k dílu. Jsou připraveni tu s námi být i přes celou noc, pokud to bude potřeba.“

„Pláž je stále pokryta zhruba 300 těly mrtvých kulohlavců, kteří zemřeli již v noci. Likvidace těl je samozřejmě v plánu, ale prvotně se musíme postarat o záchranu těch, kteří ještě žijí,“ uvedl Lamason.

Během víkendu však přišla další vlna vyplavených zvířat a jejich celkový počet tak stoupl na 650. Zemřelo celkem 350 kytovců, včetně 20ti z nich, kteří byli uspáni pomocí euthanasie. Dobrovolníkům se podařilo zachránit přes 100 kulohlavců a dalších 200 zvládlo opustit pláž samo.

Toto vyplavení v Golden Bay je třetím největším vůbec v historii Nového Zélandu.
V roce 1918 zde zemřela tisícovka velryb na ostrovech Chatham a v roce 1985 se vyplavilo 450 kytovců poblíž Velkého bariérového útesu.

vyplaveni3

Podle skupiny pro ochranu velryb, Project Jonah, je právě na Novém Zélandu vyplavení kytovců nejčastější z celého světa, průměrně tu na plážích každým rokem zemře na 300 velryb a delfínů.
Důvod, proč se zvířata sama vyplavují na suchý břeh je stále celkem nejasný. Podle všeho je to ale zapříčiněno kombinací několika faktorů. Nemocná, stará a poraněná zvířata jsou velmi zranitelná. Jejich navigační schopnosti ve skupině jsou velmi nepřesné a zmatené, zvláště když se snaží najít potravu, nebo když se se chtějí ubránit útokům kosatek, před kterými prchají právě na břeh.

Od roku 1840 tak na Novém Zélandu zemřelo už přes 5000 velryb a delfínů. Vyplavování je však běžná záležitost, většinou jde ale o jedno nebo dvě zvířata. DOC zaznamenává zhruba 85 zásahů každým rokem, ale zpravidla se vydávají právě k jednomu samotnému zvířeti.

Upraveno z The Guardian

Edit Latimes.com

Advertisements