Tilikum a Granny: Dvě ztracené kosatky, dva rozdílné životy

Je těžké přijít na to, co napsat. Smrt dvou ikonických kosatek je šokující ztrátou pro všechny, kdo je milovali.

Obě byly neuvěřitelnými vyslanci svého druhu a přesto obě prožily naprosto rozdílné životy. Tilikum, který podle zábavního parku SeaWorld zemřel 6.ledna (Zemřel Tilikum, nejslavnější kosatka SeaWorld), byl největší a nejznámější kosatkou parku. Strávil většinu svého života v zajetí.

Granny, „Babička“ či J2, matriarcha J-Stáda Jižních rezidentů a ohromný symbol svobody, ne. Odhadovalo se, že Tilikum byl starý 36 let. Granny 105. Oběma život zašmodrchal SeaWorld, Granny svou bitvu vyhrála, Tilikum ne.

Oba zemřeli stejně rozdílně, jako žili. Tilikum zápasil s infekcí plic. Podle Voice of Orcas byl Tilikum nemocný delší dobu. Od chvíle, kdy SeaWorld v březnu 2016 poprvé oznámil jeho nemoc, chřadl v malé zdravotní nádrži orlandského parku. V jasném kontrastu k tomu, jen měsíc před tím, než se začala J2 postrádat, byla vyfocena, jak loví lososa a dělí se o něj s J45.

jvtweet.jpg
J2, měsíc před svým zmizením. Matriarcha byla Centrem pro výzkum velryb naposledy spatřena 12. října 2016. Následně byla 31. prosince 2016 prohlášena za nezvěstnou a zřejmě mrtvou.

Dvě zvířata a dva opaky. Podle islandské zprávy předložené Mezinárodní velrybářské komisi (IWC) byl Tilikum vyrván svými uchvatiteli z oceánu nedaleko Djúpivogur u východního pobřeží Islandu 9. listopadu 1983. 15. listopadu 1983 byla zveřejněna tato fotografie Tiliho v novinách Morgunblađiđ. Doprovodný titulek oznamuje: „První velryba dorazila“.

whales2arrival.jpg
Tilikum, krátce po svém zajmutí.

 

 Jeho další cesta je sledována v článku „Stopování Tilika“, mnoho let stráví jako „velký šplouchač“ na konci představení kosatek v SeaWorld. Tak mohly jeho dny i skončit, kdyby nedošlo k událostem z 25. února 2010, kdy napadl a zabil trenérku Dawn Brancheau.

(Tilikum, nejslavnější kosatka SeaWorld umírá)

Tato událost se stala katalyzátorem hnutí, které následovalo. Začalo se založením „Voice of Orcas“ – „Hlasu kosatek“, skupiny bývalých trenérů SeaWorld, kteří spustili něco, co můžeme popsat jen jako mezinárodní „probuzení veřejnosti“. Následovala kniha Davida Kirbyho „Smrt v SeaWorld“, dokument „Blackfish“ a bestseller Johna Hargrova „Pod hladinou“. Tilikum a ostatní kosatky držené v SeaWorld konečně získaly hlas. Hlas Granny byl sice tišší, ale neméně hluboký. Její věk byl dlouhá léta jádrem diskuzí, především proto, že byla naživu ještě v době, kdy byly započaty sčítací studie o Jižních rezidentech. Centrum pro výzkum kosatek píše: V roce 1987 jsme odhadovali, že jí je alespoň 45 let, nejpravděpodobnějším se zdá, že jí je 76 let (a je tak nejstarší kosatkou Jižních rezidentů té doby a předpokládanou matkou J1).

1200px-granny_orca-768x491-1

V 60. a 70. letech Granny prožila roky odchytů. Unikla králům odlovu – Tedu Griffinovu a Donovi Goldsberrymu. Podle „Velrybího podniku“ ve Frontline bude Goldsberry do 70. let dál lovit kosatky z Puget Sound, dokonce se stane ředitelem SeaWorld. SeaWorld byl nakonec v roce 1976 z washingtonských státních vod vykázán, ale škody již byly napáchány.

j2granny-768x513
J2 a poznávací záhyb na její hřbetní ploutvi.

Ze 120 členů Jižních rezidentů před obdobím odlovu zůstalo jen 70 zvířat. Od té doby zápolí, aby své počty znovu obnovili, a v roce 2005 si vysloužili status ohrožených zvířat. Dnes bojují o přežití. V rámci všech tří stád, z kterých se Jižní rezidenti skládají – J, K a L, zůstává stále jen 78 členů.

(Puget Sound by se mohl stát domovem pro vysloužilé kosatky)

Nevíme, co si J2 z těchto odlovů zapamatovala, ale pamatuje si je. Kosatky vytváří neuvěřitelně silná pouta a tato matriarcha musela cítit bezmoc, když sledovala, jak byla mládež jejího kmene vyrvána z vody. Jako nejstarší známá kosatka na světě byla také nejznámější ze všech Jižních rezidentů. Téměř vždy byla spatřena v čele členů J-Stáda se svým poznávacím půlměsíčním záhybem na hřbetní ploutvi. Granny se nevědomky stala majákem proti-zajetí. Bytostně symbolizovala „špatnost“ zajetí. Volná prospívat ve svém přirozeném habitatu byla zosobněním svobody a mluvila hlasitě a dlouze – ne jen za Tilika, ale za všechny ostatní kosatky, které jsou drženy v zajetí po celém světě.

(Kde se nachází 58 zajatých kosatek a jak jim můžeme pomoci)

Tilikum a Granny byli cizinci, kteří žili rozdílnými životy. Protože pocházeli z odlišných populací a vod, nikdy by se nepotkali. Přesto se jejich cesty bezděčně protkly a propletly. Společně se z nich stal odkaz, který zajistí, že zajetí kosatek již nebude „normou“, ale nepřirozeným, katastrofálním experimentem, který musíme ukončit a už nikdy neopakovat.

Upraveno z doplhinproject.net

Advertisements