Odborníci varují, že míra klimatické změny změní do roku 2100 jižní Španělsko na poušť

Středozemní ekosystémy se změní na stav, který za posledních 10 tisíc let neobjevil, pokud vzestup teploty nebude udržen do 1,5 °C, říkají vědci.

Výzkumníci varují, že se jižní Španělsko do konce století změní v poušť, pokud bude současná míra emisí skleníkových plynů pokračovat bez omezení.

Nic, kromě extrémně ctižádostivých a politicky nepravděpodobných snížení uhlíkových emisí, nezastaví přeměnu středozemních ekosystémů do stavu, který se za posledních deset tisíciletí neobjevil, uvedli.

Studie, publikovaná v časopise Science, modeluje, co se stane s vegetací ve středozemní pánvi ve čtyřech rozdílných drahách budoucích emisí uhlíku, od probíhajícího scénáře na nejhorším konci k udržení teplot pod cílovou teplotou pařížských klimatických dohod na straně druhé.

V nejhorším scénáři se teploty do roku 2100 zvýší celosvětově o téměř 5°C, což vyústí v rozšíření pouští severně napříč jižním Španělskem a Sicílií a nahrazení středozemní vegetace listnatými lesy.

I pokud budou emise drženy na úrovni závazků předložených pařížskou dohodou, jižní Evropa zažije „podstatné“ rozšíření pouští. Úroveň změny bude sahat daleko za to, co oblastní ekosystémy zažily během holocénu, geologické epochy, která započala před více než 10000 lety.

„Středozemí je na změnu klimatu velice citlivé, možná více než jakýkoliv jiný region na světě,“ uvádí vedoucí autor Joel Guiot z Aix-Marseille University. „Hodně lidí žije na úrovni moře, ale také má problémy kvůli migraci. Pokud přidáme další problémy vznikající kvůli klimatické změně, v budoucnu se to ještě zhorší.

Uvádí, že i když jeho studie nesimulovala, co se stane s produkcí základních středozemních potravin, jako jsou olivy, jiné výzkumy ukázaly, že je jisté, že změny jejich produkci uškodí. Klimatická změna již od průmyslové revoluce oblast zahřála o více než celosvětový průměr – o 1,3°C v porovnání s 1°C.

Skutečný dopad na středozemní ekosystémy, které jsou považovány za líheň biodiverzity, by mohl být ještě horší, protože studie nesledovala další lidské dopady, třeba přeměnu lesů na ornou půdu.

„Výsledkem lidské činnosti je odlesňování, nahrazování zemědělstvím a tak dále. Změníte vegetační pokryv, vlhkost půdy, a tak zvýrazníte sucho. Pokud máte přímý lidský dopad, bude to horší,“ uvádí Guiot.

Výzkumníci k modelu využili 10 tisíc let pylových záznamů, aby mohli vystavět obraz vegetace v oblasti, a vyvodili tak předchozí teploty ve Středozemí.

Pak model spustili, aby zjistili, co se s vegetací stane v budoucnu. Použili k tomu čtyři rozdílné scénáře oteplování, tři z nich převzali z panelu klimatické vědy Spojených národů (IIPCC). Jen to nejpřísnější omezení emisí – které se zhruba rovná úsilí pařížského setkání udržet oteplování do 1,5°C – umožní ekosystémům udržet se v hranicích, které zažívaly v holocénu.

„Hlavním poselstvím je skutečně udržet alespoň 1,5°C,“ říká Guiot. „Na to potřebujeme velice rychle snížit emise skleníkovým plynů a začít s tím teď a ne do roku 2020 a dostat se na nulové emise do roku 2050 a ne na konci století.“

Prohlásil, že hlavním omezením studie byl relativně jednoduchý model v jejím srdci, ale to bylo vyváženo skutečností, že byl používán konzistentně, aby rekonstruovali minulost a předpověděli budoucnost vegetace.

Upraveno z theguardian.com

Reklamy