Kdy budou lodě Greenpeace veganské?

Komentář Paula Watsona, zakladatele Sea Shepherd.

1. listopadu se na facebookové stránce Greenpeace Esperanza objevila tato otázka: „Měli bychom na palubě lodí Greenpeace jíst maso? Řekněte nám, co si myslíte.“

Po téměř 1000 komentářů, většině z nich kritických vůči jedení masa na palubě lodí Greenpeace, Greenpeace odpověděla: „Ahoj všichni! Díky všem, kdo si udělali čas a přispěli k této důležité otázce. Stále se vašimi komentáři probíráme, ale chtěli jsme vám poděkovat za to, že jste se této konverzace zúčastnili. Na Espy si opravdu vážíme toho, že se vás ozvalo tolik! Greenpeace neustále přezkoumává své vnitřní směrnice u otázek jako maso a vážně si ceníme toho, co si myslí podporovatelé Greenpeace. Díky!“

Musím, říct, že jsem překvapen, že se Greenpeace na takovou otázku vůbec zeptala. Musí vědět, že si říkají o kritiku své dlouhodobé politiky konzumování živočišných produktů na palubě svých lodí.

Líbí se mi ta část, kde Greenpeace uvádí, že neustále přezkoumávají vnitřní směrnice u otázek jako maso.

Přezkoumávání této „otázky“ probíhá už od roku 1978. To je čtyřicet let neustálého přezkoumávání etiky jedení masa a konzumace živočišných produktů.

Jako spoluzakladatel Greenpeace jsem se v roce 1976 pokoušel propagovat vegetariánství na lodích Greenpeace a dostalo se mi jen pobavených pohledů. To byl jeden z důvodů, proč jsem při zakládání Sea Shepherd ustanovil politiku vegetariánství v roce 1978, když jsme vybavovali naší první loď.

Tuto politiku jsme změnili v roce 1998, kdy se lodě přesunuly k veganství.

V roce 2005, kdy se loď Greenpeace Esperanza a loď Sea Shepherd Farley Mowat obě nacházely v Kapském městě v Jižní Africe, byla část naší posádky pozvána na palubu Esperanzy na večeři a byli šokováni, když viděli, že se v předvečer odjezdu na kampaň na ochranu ryb podává ryba.

Když náš kuchař řekl jejich kuchaři, že lodě Sea Shepherd jsou veganské, kuchař Greenpeace odvětil: „To je dost hloupé.“

Jedním z argumentů, které Greenpeace používá, je, že mají profesionální inženýry a lodní důstojníky, kteří trvají na tom, aby v jejich jídle bylo maso. Vyvozují z toho, že kdyby se lodě staly vegetariánskými, neměli by posádku, která by je řídila.

To není věrohodný argument.

Greenpeace má tři lodě, Sea Shepherd jich má devět a nalezení důstojníků a posádky, která uznává veganskou stravu na palubě, nebyl problém.

Kromě toho existují výrobky, které vypadají jako maso, chutnají jako maso a mají strukturu masa. Masokonzumující posádka by ani nebyla schopná poznat rozdíl.

Veganská jídla jsou rozmanitější. Jsou zdravější a co je důležitější – veganská jídla se shodují s naší vzájemnou primární motivací – zachránit tuto planetu před námi.

Na večeři k oslavě našeho 30. výročí v Santa Monice v Kalifornii v roce 2008 jsme podávali „kachní maso“ a velký počet hostů se zapřísahal, že nedokázali poznat rozdíl. Posádka Greenpeace si i tak může užít své „maso“ a být přitom vegany, pokud se tak rozhodnou.

Sea Shepherd má dokonce veganské šéfkuchaře, kteří Greenpeace velice rádi poradí. Tři z nich publikovali své vlastní veganské kuchařky.

Sea Shepherd nevyžaduje, aby veškerá posádka byla vegany, ale očekáváme, že budou vegany během služby na lodích.

Zhruba 40 % ryb vytažených z moře komerčními rybáři je zkrmováno domestikovaným zvířatům ve formě rybí moučky. Kuřata ve velkochovech jedí dnes více ryb než všichni albatrosi v Oceánu. Prasata, kuřata, krávy, domestikovaní lososi a domácí kočky se nyní stali největší skupinou mořských predátorů na planetě.

Živočišné zemědělství je největším přispívajícím faktorem v produkci skleníkových plynů, a tak i hlavním přispěvatelem klimatické změny. Živočišné zemědělství je největším zdrojem znečištění podzemních vod a mrtvých zón v Oceánu.

Člověk musí být tvrdohlavým popíračem, pokud nevidí tato spojení, a realitou je, že opravdu nemůžete být hodnověrným environmentalistou, pokud konzumujete produkty živočišného zemědělství.

Greenpeace se staví proti ropnému průmyslu, realitou přesto je, že živočišné zemědělství přispívá k produkci skleníkových plynů více než celý transportní průmysl.

Nejde jen o Greenpeace. Většina velkých environmentálních organizací spojení nevidí nebo ho odmítá.

Například v letech 2003 až 2006 jsem byl národním ředitelem Sierra Clubu a byl jsem zhrozen tím, jak je Sierra Club nepřátelský k vegetariánství. Na mé vůbec první schůzi Sierra Clubu v Billings v Montaně v roce 2003 nám podávali bůvolí burgery a antilopí steaky. Pro mnoho ředitelů byla hlavním bodem každé schůze kulinářská očekávání každého z regionů. Humr v Bostonu, modrý krab v Charlestonu, steak v Albuquerque atd.

Čtyři z 15 ředitelů byli vegani a v reakci na naše stížnosti jsme neochotně na večeřích dostávali symbolické vegetariánské jídlo a téměř vždy to bylo to samé – portobello s bílou rýží. Carl Pope, výkonný ředitel Sierra Clubu, dával jasně najevo, že vegetariáni nejsou vítáni.

V čase, kdy jsem ze Sierra Clubu odcházel, jsem o tom mluvil jako o Siesta Konverzace a Gourmet Klub. Odešel jsem, protože financovali esejovou soutěž s tématem: „Proč rád lovím?“

Zpět ke Greenpeace a jejich protimluvům.

Kolik dalších let bude Greenpeace přezkoumávat svou vnitřní směrnici o konzumaci masa?

Veganství a vegetariánství jsou každým rokem oblíbenější a předpokládám, že v nějakém bodě bude Greenpeace nucena se změnit, ale vypadá to, že to udělají za křiku a kopání.

Odmítli rozhovor pro dokument Cowspiracy. Odmítli podpořit argument, že konzumace masa je hlavním přispěvatelem klimatické změny navzdory tomu, že Spojené národy velice jasně uvádí, že tomu tak je.

Síly ve vedení Greenpeace nejsou hloupé – vidí protimluvy. Nicméně jejich strach je stejný, jaký mi kdysi vyjádřil Carl Pope a Sierra Club – strach ze ztráty příspěvků, protože většina populace, alespoň v rozvinutém světě, jí maso. Vidí veganství jako radikální a nebezpečnou myšlenku a jejich výzkum je přesvědčil, že přijdou o podporu své existující základny.

Greenpeace minulý rok vybrala zhruba 400 milionů dolarů, Sea Shepherd zhruba 12 milionů.

Navzdory tomuto ohromnému rozdílu v příjmech má Sea Shepherd devět lodí na moři, které provádějí pokračující kampaně s průměrem 100 dobrovolných členů posádky v každé chvíli. Greenpeace má tři lodě a mnohem méně kampaní a ještě méně aktivních dobrovolníků na moři.

Sea Shepherd se nerozhoduje jednoduše podle toho, co je populární nebo politicky korektní. Rozhodnutí Sea Shepherd jsou založena na tom, co je ekologicky a eticky správné.

Objevili se lidé, kteří nám odmítli přispět kvůli naší veganské politice. Objevili se lidé, kteří nám říkali, že se nemohou přidat k naší posádce kvůli naší veganské politice. Naší odpovědí je dobře, to je vaše rozhodnutí, ale rozhodně nemáme v úmyslu kvůli vám slevit z našich hodnot kvůli vašim příspěvkům.

V Sea Shepherd jsme zjistili, že veganská strava dokáže naší posádku udržet i v těch nejdrsnějších podmínkách. Vyslali jsme své lodě na každé moře na planetě od Antarktidy po Arktidu, a to na cesty, které trvají i pět měsíců. Neuvěřitelní veganští kuchaři na lodích udrželi posádky nakrmené a co víc, nakrmené spokojeně.

Sea Shepherd prokázal, že veganská strava funguje dobře i na moři, a neexistují žádné praktické výmluvy pro neustavení ekologičtějšího a etičtějšího režimu.

Nejen, že Sea Shepherd ustanovil příklad pro Greenpeace, prokázali jsme, že může být i snadno implementován.

Greenpeace se ráda propaguje jako nenásilná, zatímco naznačuje a někdy i natvrdo obviňuje Sea Shepherd z násilí. Avšak realitou je, že Sea Shepherd je mnohem nenásilnější než Greenpeace. Ano, jsme agresivní a můžeme být i zastrašující, ale nikdy jsme nikomu neublížili ani žádný člen naší posádky neutrpěl vážná zranění. Greenpeace utrpěla vážná zranění a dokonce dvě smrti.

Ale co činí Sea Shepherd více nenásilnou z těchto dvou organizací je, že po desetiletí nemuselo zemřít žádné zvíře, aby se posádka Sea Shepherd nakrmila. Ani jedna ryba, kuře, kráva, prase, jehně ani nikdo jiný.

Kromě toho je uhlíková stopa Sea Shepherd značně menší než u Greenpeace, a to navzdory jejich trojnásobnému počtu lodí.

Veganství je pro lidstvo nejvíce ekologicky pozitivním životním stylem a důkazy, které tuto skutečnost potvrzují, očividně jasné.

Nejsem si jistý, kolik dalších důkazů Greenpeace potřebuje pro své pokračující přezkoumávání směrnic o konzumaci masa. Hned na začátku uvádí, že to považují za důležitou otázku, přesto ani po více než 40 letech neuskutečnili změnu své politiky na palubě svých lodí.

V dokumentu BBC Battleship Antarctica se kuchařka lodi Esperanza chlubila, že má na palubě 700 kilo masa pro posádku. To je obrovská uhlíková stopa a představuje to smrt obrovského počtu zvířat během kampaně, která si klade za cíl ochránit relativně menší množství zvířat.

Když Sea Shepherd zachraňuje velrybu nebo tuleně, želvu nebo žraloka, chceme to dělat bez obětování života jiného zvířete. Jinak by tento protimluv byl výjimečně znepokojující, pokud se člověk úmyslně nerozhodne zamítnout pokrytectví dané situace.

Proto, jako spoluzakladatel Greenpeace, je můj dnešní vzkaz pro Greenpeace jednoduchý: Jde o dlouhou dobu na přezkoumávání této důležité otázky, velice dlouhou dobu. Kdy bude toto rozhodnutí změnit politiku učiněno, nebo bude tento interní proces přezkoumávání odsouzen k věčnému prozkoumávání a pokračujícímu popírání?

Greenpeace musí převést své lodě k veganství, nebo alespoň k vegetariánství.

Otázkou je, zda to udělají?

Převzato z Huffington Post

Advertisements