Sladký emocionální život čmeláků

Už tak je dost těžké rozřešit emoce u lidí – ale u hmyzu?

Avšak už od Darwina vědci naznačují, že hmyz má cosi jako emoční stavy, a vědci se i navzdory těžkostem pokouší tyto stavy specifikovat.

Nejnovější příspěvek do diskuze naznačuje, že sladký pamlsek může změnit způsob, jakým se čmeláci rozhodují, a vytvořit cosi na způsob – i když možná vzdáleně příbuzného – optimismu.

Tak jako čokoládová tyčinka může ovlivnit lidskou bytost v rámci činů, když ne subjektivních pocitů.

Aby bylo jasno, vědci, kteří experiment prováděli, neříkají, že cukr činí čmeláky šťastnými, tak jako se cítí lidé, když snědí něco sladkého. Ale pamlsek dokáže změnit stav jejich mozku, takže pohotověji vyhledávají odměnu a rychleji se zotaví z paniky než bez přívalu cukru.

Zda včely mají jakési subjektivní prožitky pozitivního pocitu, tak jako lidé, zůstává nezodpovězeno. Nedávný výzkum tvrdil, že struktura mozku čmeláků jim umožňuje určitý druh subjektivního prožitku. Avšak mohlo by to být něco jednoduchého jako fyzický pocit a ne něco tak obecného a prchavého jako „Cítím se dobře!“

Clint Perry, výzkumník z londýnské univerzity Královny Mary, který spolu se svými kolegy čmeláky studoval, oznámil výsledky ve čtvrtek v časopise Science.

Jiní výzkumníci zjistili něco podobného pesimismu u včel, něco podobného úzkosti u raků a obranné postoje, které se podobají strachu u octomilek.

Dr. Perry se rozhodl, že se podívá na slunečnou stranu ulice a cílil na pozitivní emoční stav. Spolupracoval s Luigim Baciadonnou, univerzitním studentem, a Larsem Chitkou, vedoucím univerzitní smyslové a behaviorální laboratoře zabývající se včelami.

Tým vycvičil čmeláky, aby létali k portálu označenému modrou barvou, aby dostali odměnu. Další portál se zelenou barvou měl jen vodu. Pak podali některým čmelákům pamlsek ve formě trochy cukrové vody, než je vypustili do odměnové komory, a jiným nedali nic. Tentokrát byla barva portálu dvojznačná, fialová.

bees-experiment.gif
Čmelák vstupuje do válečku s odměnou. Foto: Clint J. Perry

Čmeláci, kteří dostali pamlsek, byli u dvířek dvojznačné barvy rychleji, než ti, kteří ho nedostali. Výzkumníci také zkusili simulovat útok, než je vypustili, pomocí mechanismu, který je na okamžik zachytil, podobně jako by je mohl zachytit běžník při neúspěšném útoku.

Také se pokusili zablokovat účinek chemikálií v mozku, o kterých si mysleli, že mohou být zapojeny v pozitivním stavu, například dopamin. Když byl dopamin blokován, cukrový pamlsek neměl žádný účinek.

Takže říkejte si tomu, jak chcete, ale pozitivní stav mozku se objevil, aby ovlivnil rozhodování čmeláků.

Daniel Cattaert, z univerzity v Bordeaux, který prováděl výzkum o úzkosti u raků, říká, že mu studie přišla „velmi dobře sestavená“. Z části byl ohromen, protože zapadá do předchozího experimentu s včelami, během kterého s nimi třásli, což u nich vyvolalo jakýsi negativní stav podobný pesimismu.

David Anderson z kalifornského Technologického institutu, který prováděl práci na octomilkách a tvrdil, že to, co nazývá „emočními primitivy“ u hmyzu, je spíše evolučními stavebními bloky emocí, než emocí, jakou prožívají savci, prohlásil, že si nemyslí, že jsou zjištění konečná.

Řekl, že pro výsledky by mohla být i jiná vysvětlení, třeba zmatek způsobený příval cukru či ovlivnění paměti dopaminem.

Převzato z New York Times

Reklamy