Nejohroženějšímu motýlu Británie se daří po desetiletích záchovných snah

Modrásku černoskrvnnému, který v 70. let v Británii vyhynul, se konečně opět daří po desetiletích záchovných snah.

Přesto, že celkový počet motýlů letos po celé zemi kvůli vlhkému počasí prudce poklesl, modrásku černoskrvnnému se tento trend vyhnul. Letos dosáhl nejvyšších počtů za posledních 80 let.

Pokud vzestup bude pokračovat, nejohroženější motýl Británie by se mohl brzy vrátit na svůj vrchol a být vymazán z červeného seznamu ohrožených druhů Mezinárodní unie na ochranu přírody. V současnosti jde o jediného britského motýla na seznamu.

Počty modrásků stouply v jihozápadní Anglii a zhruba 60 procent jeho populace nyní žije v Gloucestershire Wildlife Trust’s Daneway Banks a Somerset Wildlife Trust’s Green Down, kde se konečně vyplatila desetiletí obhospodařování pastvin.

butterfly3-large_trans++NiE-Mrx1NkVNK-5leJTNILyHfuMYd0B-U1tqVGaNReE.PNG

Letos již bylo zaznamenáno okolo 10 tisíc motýlů a ti nakladli více než čtvrt milionu vajíček na rostliny tymiánu a majoránky, čímž stouply naděje na ještě větší počty v následujících letech.

„Jde o fantastické zprávy pro tohoto celosvětově ohroženého motýla, jehož výjimečný životní cyklus činí jeho záchovu velkou výzvou,“ uvedl výkonný ředitel Gloucestershire Wildlife Trust Roger Matlock.

„Sekání křovin a opatrné spásání pastvin bohatých na divoké rostliny je klíčem k zajištění budoucnosti tohoto nádherného hmyzu. Toto zvláštní obhospodařování také pomáhá velké rozmanitosti divokých rostlin a jiného hmyzu.“

Ochránci si poprvé všimli mizení modrásků na počátku 20. století a v 50. letech v Británii zbývalo pouhých 100 tisíc dospělých jedinců. Navzdory snahám o záchranu druhu byl v roce 1979 prohlášen v Británii za vyhynulého.

Ale v roce 1984 vědci zjistili, že motýl dokáže přežít jen v hnízdě jednoho druhu červeného mravence zvaného Myrmica sabuleti.

Housenky produkují pachy a písně, které oklamou červené mravence tak, že jsou přesvědčeni, že patří mezi jejich vlastní larvy, a jsou odneseni do podzemí mraveniště a umístěni spolu s potomstvem mravenců.

butterfly2-large_transefjwtfkcjozq6fci2t_7asf_1jrhgwzfj2e2dwa5njg

Dalších 10 měsíců pak stráví krmením se larvami, než následujícího roku zakuklí v hnízdě, a pak se objeví nad zemí jako motýli.

Avšak ve 20. století hospodáři rozhodli ponechat pastviny mnohem vyšší než dříve, kvůli čemuž bojovali červení mravenci o přežití. Ztráta červených mravenců znamenala, že ani motýli nemohli přežít a jejich počty se propadly.

Ale záchovné snahy na obnovu pastvin umožnily populacím znovu se usadit a v minulém roce jejich počty v některých oblastech stouply až o 74 procent. Profesor Jeremy Thomas, předseda komise Královské entomologické společnosti a předseda Komise na obnovení modráska černoskvrnného, dodal: „Úspěch tohoto projektu je svědectvím toho, čeho rozsáhlá spolupráce mezi ochránci, vědci a dobrovolníky dokáže dosáhnout. Jeho největším dědictvím je, že ukazuje, že dokážeme zvrátit pokles celosvětově ohrožených druhů, jakmile pochopíme řídící faktory.“

Obhospodařování pastvin tak, aby podporovaly modrásky, také napomáhá jiným ztraceným druhům, aby se navrátily na jihozápad, včetně much, žab a toříčků. Dlouhososky – v Británii nezaznamenané za posledních 50 let před rokem 2000 se v posledních dvou letech také začaly rapidně množit v Daneway.

V Green Down dosáhli hnědí a bílí motýli dosáhli za desetiletí záznamů svých nejvyšších a respektive druhých nejvyšších počtů.

Mark Green ze Somerset Wildlife Trust, dodal: „Úžasné počty modrásků zaznamenané tento rok ukazují, čeho se dá dosáhnout pomocí blízkého partnerství a péče o krajinu podloženými vědou.

 „Počty modrásků v posledních dvou letech významně poklesly kvůli nepříznivému počasí. Ale díky tomu, že partneři projektu vytvořili a udržují množství dobře propojených jádrových lokalit, se motýl vrátil zpět k rekordním počtům.

„Jsem hrdý, že hraji roli v tomto vysoce úspěšném projektu, který mi dává naději, že dokážeme zvrátit pokles dalších zranitelných druhů.“

Převzato z Telegraph

Reklamy