Jeden z největších antarktických ledovců eroduje rychleji, než se myslelo

Klimatická změna v následujících letech destabilizuje jeden z největších antarktických ledovců, což by mohlo vést k mnohem vyššímu zvednutí globálních hladin moří, než se dříve soudilo.

Podle studie publikované v květnu v Nature by mohl východoantarktický ledovec Totten překročit tento nezvratný bod během příštího století. Výzkumníci předpovídají, že v tuto dobu by se mohl ledovec stáhnout více než 290 kilometrů do vnitrozemí a vypustit při tom tolik vody, že by to mohlo způsobit vzestup globálních hladin moří až o téměř 3 metry.

Tato zpráva přichází po dalších dvou studiích o ledovci Totten. První, publikovaná v březnu 2015, zjistila, že se ledovec kvůli teplým oceánským vodám ztenčuje. Druhá, publikovaná vloni v říjnu, toto zjištění potvrdila a usoudila, že se ledovec stahuje, i když ne tak rychle jako nejběžněji studované ledovce na západě Antarktidy.

Nová studie použila radar, magnetická a gravitační měření, aby ozřejmila, co se děje pod povrchem ledovce Totten. Výzkumníci nalezli historii erozí působených postupem a ústupem ledovce v rámci tisíciletí. S těmito důkazy usoudili, že další ústup během příštího století by mohl Totten fundamentálně znestabilnit. Vědci varují, že pokud překročí tento bod, další ústup bude nezvratný.

Vedoucí autor studie, Alan Aitken ze západoaustralské univerzity, který také přispěl ke studii z března 2015, uvedl, že výsledky nové studie nejsou takové, jaké byly očekávány. „Přesto, že se naše práce během měsíců postupně vyvíjela, byl jsem velmi překvapený, když jsem viděl hluboce erodované vnitrozemní oblasti, protože mojí počáteční hypotézou bylo, že nebudou erozí tak hluboce zasaženy,“ prohlásil. „Tento výsledek byl skutečným vyjevením toho, jak může tak velký ledovec projít relativně rychlou změnou s doprovodnými vlivy na globální hladinu moře.“

Eric Rignot z kalifornské univerzity, Irvine a laboratoře proudového pohonu NASA, který byl součástí loňské říjnové studie, ale nebyl spojen s novým výzkumem, uvedl, že Aitkenův výzkum dodává na pochopení vzestupu hladin moří a ne zrovna dobrým způsobem. „Tradiční pohled, že pouze západní Antarktida je v ohrožení, musí být revidován,“ uvedl a dodal, že většina odhadů vzestupu hladiny moří ignoruje dopad tání ve východní Antarktidě. To znamená, že většina současných modelů může podceňovat celosvětové riziko. „Sektor Wilkesovy země na východě Antarktidy je také zranitelný a drží dohromady mnohem více ledu než západní Antarktida,“ říká.

Rignot vedl v roce 2014 studii, která zjistila, že tání na východě Antarktidy by mohlo přispět k vzestupu globální hladiny moří o čtyři stopy. Dnes to vypadá jen jako jedna část většího obrazu.

Poukázal, že teplé vody, které ženou ústup ledovce Totten, jsou problémem, protože nejjižnější kontinent se „nyní nezahřívá tak rychle jako zbytek světa a ozónová díra Antarktidu ochlazuje“.

Aitken říká, že výzkumníci i nadále Totten studují a doufají, že vyřeší otázky ohledně toho, jak mohou minulé změny vnést světlo na to, jak bude odpovídat na ty budoucí. Říká, že jednou z nejdůležitějších věcí k vyřešení je to, jak tání podél antarktického pobřeží může způsobit rozsáhlé ústupy ledovců, jako je ten, který rozpoznali v této studii. Výzkumníci také doufají, že se podívají na pevninský sediment, který by mohl poskytnout lepší porozumění načasování a míry minulých kolapsů.

Převzato z Take Part

Reklamy