Lidé zničili desetinu pozemské divočiny během čtvrt století

Experti varují, že během jednoho století by nemusela existovat žádná nedotčená místa, jak ukazuje zpráva mapující ztrátu území, které je dvakrát velkého, jako je Aljaška, a to jen od roku 1993.

Lidé zničili desetinu pozemské divočiny na Zemi za posledních 25 let a podle nové studie by nemusela zůstat žádná nedotčená místa již během tohoto století.

3266.jpg
Část vykácené a vypálené plochy Amazonského deštného pralesa vedle čisté a původní přírody.

Vědci zjistili, že rozlehlá plocha (dvojnásobná plocha Aljašky), byla zničena lidskou aktivitou v rozmezí letošního roku a roku 1993. Podle vědců je to „šokující a velmi alarmující, vysoké číslo“.

Amazonie představuje téměř jednu třetinu této katastrofické ztráty a ukazuje tak na obrovské plochy, které jsou stále narušovány i přes nařízení brazilské vlády o redukci odlesňování, které vydala v uplynulých letech. Dalších 14% této půdy se týká střední Afriky, která je domovem tisíce druhů včetně slonů a šimpanzů.

Ztráta posledních světových nedotčených míst by nemusela být katastrofou jen pro ohrožené druhy, ale i pro klimatické změny, potvrdili autoři, neboť v některých lesích je uloženo obrovské množství uhlíku.

„Bez jakýchkoliv zásahů na ochranu těchto oblastí máme pravděpodobně jedno až dvě desetiletí, než se proti nám obrátí,“ řekl vedoucí autor Dr. James Watson z univerzity Queensland a Wildlife Conservation Society.

Analýzy definují divočinu jako místa, která jsou „ekologicky neporušená“ a většinou bez zásahu lidského elementu, ačkoliv na některých z těchto míst žijí domorodé kmeny. Tým počítal oblasti, které nebudou nadále divočinou vlivem lidské stopy včetně silnic, světla a zemědělství.

Největší kus divočiny v povodí Amazonky se zmenšil z 1,8 čtverečních kilometrů na 1,3 čtverečných kilometrů, zatímco vlhké lesy Ucayali jsou domovem pro více než 600 druhů ptáků a primátů včetně tamarínů, jsou velmi postiženi ubýváním divočiny.

uzemi.jpg

Žádný z nížinných lesů v africkém západním povodí řeky Kongo není v současné době považován za celosvětově významné prostranství, jak zjistila studie. WWF věří, že je toto území domovem více  goril a šimpanzů, než v jakékoliv jiné oblasti na světě.

Studie říká, že se oblasti se ztrácejí rychleji než vůbec stihla být původní místa vyhlášená jako chráněná území. Pro představu je úbytek prostranství z 3,3 km čtverečních na 2,5.

Profesor William Laurance z Univerzity Jamese Cook řekl : „Politice životního prostředí se nedaří chránit ani udržet světové mizící pustiny. Přesto, že pevně bránila přírodu v problematice ohrožování biologické rozmanitosti, regulace podnebí a udržení mnoha domorodých komunit, oblasti divoké přírody nám mizí před očima.“

Podle studie je důvod, proč politika nezakročila ten, že se „předpokládá, že tyto procesy jsou relativně přirozené a proto nejsou prioritou pro úsilí a zachování.“

Důsledky, které plynou z ubývání poškozené divočiny jsou velmi rozsáhlé a nevratné jak pro volně žijící zvířata, tak pro lidi, řekl Watson.

„Existují čtyři důvody, proč bychom tato místa měli chránit. Jedním z nich je jejich biologická rozmanitost, dalším je uhlík, třetím důvodem je, že v nich žijí ti nejchudší z nejchudších a čtvrtý bod je referenčním  pro přírodu a před-lidské prostředí.“

1600 (1).jpg
Vypálené horská vegetace jezera Mackenzie, Tasmánie, požár v lednu roku 2016.

Zbývající oblasti divoké přírody jsou zázemím pro mnohé z pozemních savců, kteří se vyskytují na červeném seznamu ohrožených druhů, který byl aktualizován a bylo odhaleno, že čtyři ze šesti lidoopů jsou nyní v kritickém ohrožení.

Ztrátou těchto velkých lesních ploch by v oblastech mohla být ovlivněna snaha vůdčích orgánů zadržet emise skleníkových plynů v boji proti klimatickým změnám, říká studie, a to především kvůli množství uhlíku uloženého ve stromech a v rašelině.

Vlivem úbytku prostranství jsou ohroženy další zvířecí druhy, které se snaží například Velká Británie zpět navrátit do své původní přírody , jako jsou vlci, rysi a další druhy, které by mohly být také ztrátami ohroženi na životě, neboť se stává skutečností, že současná společnost naprosto ztrácí přehled o tom, jak by některé opravdové ekosystémy měly vypadat.

Jak řekl profesor Watson, byly již ztraceny jedinečné ekosystémy a není cesty, jak je navrátit. „Zkrátka je nemůžete nijak obnovit, zmizely a už se nikdy nevrátí.“

Podle studie je budoucnost ekosystémů velmi ohrožená. Pokud se nezmění současné trendy, do konce století budeme nejspíše bez jakýchkoliv přirozených území divoké přírody.

Upraveno z The Guardian

Advertisements