Katastrofy, které si lidstvo nepřiznává

Pokud jste si mysleli, že to, co naší Zemi skutečně a rázně ničí, jsou katastrofy, kterými je například zemětřesení nebo záplavy, vězte, že jsou katastrofy, které mají na život na naší planetě mnohem větší dopad. K velkému překvapení je má za následek existence lidí a jejich neudržitelný způsob života. Jsou to však události, které raději lidstvo zamlčí, aby si je nemuselo připouštět, nebo dokonce vyčítat. Následující katastrofy vám nejspíše dodají pocit, že už člověk svým chováním k přírodě zašel opravdu daleko.

„Řízené“ požáry

I když se to nezdá, požáry jsou jedním z nositelů života v přírodě. Možná mají zničující dopady pro jednotlivce, ale oheň je přírodní obrodou a pomáhá na svět semínkům, která potřebují k vyklíčení žár. V rukou lidí se však mění na ničivou sílu, která nezná slitování. Obrovské a rozsáhlé požáry jsou již několik let starou „novinkou“, kterou však lidé medializují v posledních měsících především v kampaních proti palmovému oleji. Fotografie pusté a zničené přírody, mrtvá zvířata, dokonce mrtví lidé a zdevastovaná půda. Takových obrázků je plný internet, noviny a zprávy už ani tak moc ne. Není od věci si připomenout, že požáry trvají mnohem déle, než nám zdroje podsouvají. Například vypalování rozlehlých ploch v Indonésii už kvůli palmovému oleji a celulóze trvá minimálně deset let, přičemž první zmínky o požárech v Indonésii vzniklých lidským zásahem najdeme už v roce 1997. To vám ale přeci nikdo neřekne. Požáry mají několik příčin vzniku – odlesňování a vypalování půdy pro pěstování cílových plodin, těžbu dřeva, zemědělskou činnost, klimatické změny a v neposlední řadě neuvážené chování turistů v přírodě.

Ačkoliv nejrozsáhlejší požáry se týkají Indonésie, ničivé plameny už přes měsíc skličují například Austrálii či severní Kalifornii, kde bylo evakuováno už přes 4000 lidí. Od roku 1980 se počet požárů lesů v Americe znásobil o více než 500 % a vypálené plochy se zvětšily o celých 1000 %. Statistiky jsou hrozivé, hrozivější je však fakt, že stále stoupají.

150914-california-vallery-fire-924a_2b026f626b28590c2b0d1190feb8cd4c.nbcnews-ux-2880-1000.jpg

Za největší katastrofu tohoto století jsou považovány požáry právě v Indonésii, především v oblasti Bornea, kde jsou lesy nejčastěji vypalovány kvůli plantážím pro pěstování palmového oleje.

Pokud přijde na lámání chleba, je důležité podotknout, že 90 % všech požárů má na svědomí člověk. V Evropě připadají na přirozené příčiny žáru pouhá 2 %.

Podle současné situace lze usoudit, že hoření naší Země bude nabírat mnohem větší obrátky a jeho intenzita bude čím dál tím více sílit. Pralesy, které jsou hořením ničeny především, jsou však jedním z nejvýznamnějších zdrojů kyslíku. Není těžké si domyslet, co se s lidmi bez kyslíku stane…

Oceány

Oceány jsou jedním z dalších neodmyslitelných faktorů ovlivňujících život. Voda je matkou naší existence. Záhadou tedy je, proč i další nezbytnou složku našich životů, vodu, se člověk rozhodl zničit. Znečištění vod už přesahuje naprosto veškeré nejvrchnější hranice přípustných hodnot. V letošním roce se však situace natolik vyostřila, že dala za vzniku jedné z největších katastrof vůbec. Za posledních pár měsíců zemřely miliardy ryb a dalších mořských živočichů. Další tuny a tuny mrtvých těl se objevují i nadále na různých pobřežích po celé Zemi. Zatím nejhorší situace se zdá být ve Vietnamu, Indii, Chile, Brazílii a dalších zemích, především v Asii. Vědci stále nejsou schopni určit, proč k takové katastrofě dochází. Samozřejmě nejčastějšími variantami příčin jsou znečištění vod, nebo například jaderná katastrofa ve Fukušimě, která stále zanechává následky.

Ocean-Trash-Pollution.jpg

Bělení korálů

Reakce, kterou nazýváme bělení korálů, nastává, když stoupá teplota vody v oceánech a mořích. Má za následek nevratné poškození korálových útesů, které ve většině případů po bělení zůstanou mrtvé. Letošní bělení je však zatím nejhorším, jaké kdy v dějinách proběhlo. Bohužel, vědci se domnívají, že bude i nadále pokračovat v obrovské intenzitě. Největší korálový útvar světa, Velký bariérový útes v Austrálii už z 93 % bělení podlehl a v současné době je už celých 2300 km útesu mrtvé.

Přelidnění a neudržitelnost

Velmi znepokojující zpráva se objevila 8. srpna letošního roku – lidstvo již pro letošek screen_shot_2015-11-02_at_10.18.30_amvyčerpalo veškeré obnovitelné zdroje naší planety a žijeme „na dluh“. Veškeré zásoby, které je Země schopna obnovitelně vyrobit, se lidem povedlo vyčerpat již za 8 měsíců. Každým rokem se datum onoho dne, kdy planetu vyčerpáme do posledního zbytku, posouvá. V roce 1961 lidé ještě využívali pouhou třetinu toho, co planeta zvládla znovu obnovit. S počtem 7,3 miliardy lidí na Zemi se ale není čemu divit. Nárůst populace, která bohužel zvolila směr konzumovat, ničit a zabíjet, nemůže snad nést ani jiné následky. Množství oxidu uhličitého, který se uvolňuje do ovzduší je už zelení natolik nevstřebatelné, že „nestíhá“ vyrábět kyslík, který bohužel lidé ke svému životu potřebují a jeho jiný zdroj samozřejmě nemají. Vymýcení pralesů, které jsou nejdůležitější zásobárnou kyslíku pro planetu, efekt ještě umocňuje.

Za pouhých sto let se počet lidí na Zemi více než zečtyřnásobil. Takový přírůstek obyvatel planety má za následek závažné ekologické, sociální i zdravotní problémy, které náš i naši Zemi zabíjí.

Podle odhadů bude na planetě do konce století už 11,2 miliardy lidí. Otázkou je, jestli tu vůbec do konce století ještě něco zůstane.

Je nutné podotknout, že tohle bohužel není všechno. Naší planetu skličují další katastrofy, které způsobil sám člověk. V současné době je na Zemi více než třikrát tolik hospodářských zvířat než lidí. Velká většina vypěstované sóji, kukuřice, obilí a dalších plodin se na místo k hladovějícím lidem dostává k hospodářským zvířatům – aby je mohli lidé, kteří nemají o hladomoru ani páru, sníst. Nemluvě o spotřebě vody, kterou si živočišné zemědělství žádá. Svojí neuvážeností nežijeme jen na úkor planety samotné, ale také lidí, kteří nemají přísun potravy, natož pitné vody. Velkochovy a další zařízení s masným průmyslem spojená jsou největšími producenty znečištění, které sotva dohání i doprava. Poptávka po surovinách, které lidstvo ani nepotřebuje, je natolik silná, že dala za vznik největším klimatickým změnám a největším vypalováním půdy v dějinách lidstva.

Advertisements