„I když se ‚lechtání’ outloňů může na první pohled zdát roztomilé, tak skutečnost je opravdu zarážející a alarmující…“

Každý z nás už jistě viděl roztomilá videa s mírumilovnými outloni oblečenými v šatičkách, jak se pomalu pohybují, jsou lechtáni nebo si nad hlavou drží malý deštníček a hypnotizují nás svýma obrovskýma očima. Za tímto lidským potěšením je však skryt brutální černý trh a týrání zvířat obrovského formátu.

The Kukang Rescue Program je záchranným programem, jehož smyslem je ochrana outloňů v Indonésii se zaměřením na oblast severní Sumatry, kde se tento druh přirozeně vyskytuje. Posláním programu je minimalizace výskytu outloňů na trzích se zvířaty, kde stresovaná zvířata často podléhají infekcím, které outloně často postihují potom, co jim obchodníci vytrhají zuby, aby nemohli pokousat své nové „majitele“, a stali se tak „vhodnějšími mazlíčky“. The Kukang Rescue Program se snaží minimalizovat fyzické i psychické utrpení zvířat, která jsou držena v absolutně neodpovídajících podmínkách zvířecích trhů.

14139414_597168683818340_1585301491_o.jpg

O outloních a programu Kukang Rescue jsme si povídali s jeho vedoucím, Františkem Příbrským.

Co vás vedlo k založení programu na pomoc outloňům?

Viděl jsem na vlastní oči rozsah ilegálního obchodu s outloni po celé Indonésii. Když jsem zjistil, že se na Sumatře ochraně těchto zvířat téměř nikdo nevěnoval, rozhodl jsem se s tím něco udělat.

Proč jste si k ochraně vybrali zrovna outloně váhavého?

Černý trh s outloni roste a pravděpodobně je to také hlavní důvod, proč počty outloňů v přírodě stále klesají. Hlavním důvodem tohoto stavu je to, že se ochraně outloňů ve srovnání s jinými populárními zvířaty, věnuje stále jen velmi málo pozornosti, a to se teď snažíme změnit. V případě černého trhu s outloni, ale i dalšími druhy zvířat jako jsou třeba luskouni, platí rčení „Kde není žalobce, tam není ani soudce“. A tato zvířata potřebují svého „žalobce“, aby z přírody za několik let nezmizela úplně.

Jaký byl Váš původní cíl a jak se postupem času rozvíjel?

Předtím, než jsme založili náš program, tak na Sumatře neexistovalo žádné specializované záchranné centrum pro outloně, zabavená zvířata tak nebylo kam umisťovat, a proto se často nezabavovala vůbec. Také povědomí veřejnosti o těchto primátech bylo a je stále velmi nízké. Původní cíl tedy bylo vytvoření záchranného centra pro zabavené outloně z černého trhu se zvířaty. Základní strukturu centra se nám povedlo dokončit v minulém roce. Postupně jsme se také více začali zapojovat do vzdělávání a osvěty místních obyvatel.

Jak vznikalo a jaký úspěch má vaše video I am Not Your Toy?

Toto video vzniklo ve spolupráci s talentovaným dokumentaristou a našim kamarádem Mišo Gálikem. Při jeho natáčení bylo naším záměrem to, aby se v tomto videu každý vzhlédl a uvědomil si, že i když se „lechtání“ outloňů může na první pohled zdát roztomilé, tak skutečnost je opravdu zarážející a alarmující. Na tomto videu je založena celá kampaň I Am Not Your Toy (Nejsem tvoje hračka). Povedlo se nám, že se toto video stalo virálním a v současné době ho třeba na facebooku vidělo několik set tisíc lidí a tento počet každým dnem roste. Tuto kampaň budeme pravidelně aktualizovat pomocí různých animací, kreseb, fotografií, dalších videí atd.

Jak mohou pomoci i lidé z ČR?

Například tím, že nám pomohou na internetu šířit právě kampaň I Am Not Your Toy!, speciálně pokud narazí na „roztomilá“ videa nebo fotky s outloni. Pomoci mohou také třeba tím, že se na dovolené, a to hlavně v Thajsku nebudou za peníze fotit s divokými zvířaty a podporovat tak lidi, kteří vydělávají na jejich utrpení. Na našich webových stránkách také nabízíme různé dobrovolnické pozice a samozřejmě každý může přispět finančně.

Objevují se outloni jako mazlíčci i v České republice?

Ano, v České republice je několik registrovaných chovatelů outloňů. Outloni se do ČR hodně dováželi z Vietnamu předtím, než ČR přijala v roce 1993 Úmluvu o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin tzv. CITES, která zakazuje jakýkoliv komerční obchod s divokými outloni. A protože se outloni v lidské péči rozmnožují velmi obtížně, tak většina těchto outloňů již zemřela bez toho, aby po sobě zanechala potomky. Nelegálně chovaní outloni se také u nás bohužel objevují.

14152018_597168750485000_619676034_o

Jak plánujete záchranné centrum rozvíjet?

Do konce příštího roku bychom rádi postavili nové rehabilitační výběhy, předvypouštěcí výběhy a začít budovat vzdělávací část záchranného centra.

Kolik outloňů se Vám podařilo zachránit?

Do dnešních dnů se do centra dostalo celkem 6 outloňů. Jsme stále velmi mladý program. Na zabavovaní outloňů jsme společně s indonéskými úřady a policií začali spolupracovat teprve letos v březnu. Ale ze dne na den můžeme být vystaveni tomu, že bude na Sumatře například v přístavu zabaveno několik desítek až stovek outloňů, jak se již v historii několikrát stalo.

14151822_597168733818335_1269266705_o.jpg

Je vůbec možné vrátit outloně odebraného z nevhodných podmínek zase do volné přírody?

Tady hraje velmi důležitou roli to, jestli outloni mají zuby nebo jim je obchodníci již vytrhali. Pokud outloni zuby mají, tak jsou zařazeni do rehabilitačního procesu, který by je měl psychicky a fyzicky připravit na opětovné vypuštění do volné přírody. Vypouštění outloňů je ale velmi problematické a podle informací, které máme, byla v minulosti úspěšnost přežití vypuštěných outloňů velmi nízká. Často se stává, že jsou zabaveni outloni, kterým obchodníci vytrhali nebo uštípali zuby, aby se stali bezpečnějšími a manipulovatelnějšími „mazlíčky“. Tito jedinci by ve volné přírodě již nedokázali přežít. Naším cílem bude těmto zvířatům zajistit co nejdůstojnější podmínky po zbytek života v lidské péči. Máme v plánu vybudovat vzdělávací část záchranného centra, kde si budou moci studenti místních škol prohlédnout tato jedinečná zvířata na vlastní oči. Všichni budou před prohlídkou zvířat muset povinně podstoupit přednášku a promítání o tom, proč se tato zvířata dostala do záchranného centra. Chceme tak zabránit tomu, aby si outloně někdo z nich naopak nezamiloval natolik, aby si chtěl jednoho pořídit domů.

Jak probíhá odchyt outloňů a jejich následná rehabilitace?

Outloně z přírody neodchytáváme, není k tomu důvod. Spolupracujeme s místními úřady a policií na zabavování outloňů. Zabavování se účastníme také fyzicky, ale jsme tam pouze v pozici odborníků, kteří přebírají zvířata po zabavení do své péče. Samotné zabavení je již na indonéské lesní policii. Po zabavení outloně převezeme do záchranného centra, kde podstoupí veterinární prohlídku. V případě nutnosti jsou umístěni do izolace, po které následuje několikatýdenní karanténa a poté rehabilitace, kde se zvířata dostávají zpět do fyzické a psychické pohody. Vybraní jedinci se následně budou připravovat na znovu vypuštění do volné přírody. K samotnému vypouštění jsme se ale zatím nedostali, jelikož se jedná o časově i finančně velmi náročný proces. Vypuštění by mělo následovat u opravdu připravených jedinců, do předem připravené lokality, s následovným několikaměsíčním monitoringem vypuštěných jedinců. Pokud by se tento proces podcenil, tak by se mohlo nadělat více škod než užitku, jak pro vypouštěná zvířata, tak také případně i pro divokou populaci, která by se v této oblasti mohla vyskytovat.

Advertisements