Sláva skromnému mechu, nositeli kyslíku a života na Zemi

Rekonstrukce za pomoci geologických důkazů, fosílií a starobylých výtrusů odhalila stěžejní roli mechu při tvorbě podmínek pro život, jak ho známe.

Vědci identifikovali bytost, která dala Zemi zakusit první doušek čerstvého, čistého vzduchu a umožnila život všemu od hrabáčů po olympijské atlety a zebřičky pestré. Byl to mech.

Drama se odehrálo před více než 400 miliony lety a neexistují žádní přeživší svědci. Příhoda musela být rekonstruována pomocí počítačových modelů ze svědectví kamenů, mořských fosílií a několika výtrusů, které zůstaly zachovány ve starobylých sedimentech.

Hrdinou dramatu je primitivní nízkorostoucí mech, který stáhnul uhlík ze vzduchu, vytvořil svrchní půdu pro první cévnaté rostliny a za zhruba 40 milionů let zvýšil hladiny kyslíku v atmosféře na úroveň, která přetrvává dodnes.

Mezinárodní tým vědců vypráví tento příběh v Proceedings of the National Academy of Sciences. Začíná v nerozpoznatelné verzi našeho světa. Před zhruba 445 miliony lety sestávala většina pozemní krajiny planety z tektonických plátů, které na jižní polokouli tvořily superkontinent Pangea. To, co dnes tvoří Appalačské pohoří v USA, byly skalní oblouky v tropickém oceánu. Severní polokoule byla tvořena téměř jen oceánem a takřka všechen život se koncentroval v moři.

Kostnaté ryby se teprve měly vyvinout. Trilobiti hlídali v podstatě Vodní svět. Život, který se držel odhalených skal v době, kterou geologové nazývají obdobím ordoviku, by nebyl ničím větším než jemným shlukem mikrobů.

Mechy objímající kameny se vyvinuly a rozšířily po suché zemi. Za pomoci fotosyntézy získávaly atmosférický kyslík z možná čtvrtinové úrovně dnešního životadárného vzduchu.

„Je velice těžké získat přímé důkazy toho, co je na zemi, protože většina je uchována v oceánských sedimentech, takže se spoléháme na podivnou, nezvyklou pozemní konzervaci. Ale víme, že na zemi probíhala určitá produktivita,“ řekl Tim Lenton, profesor vědy o změně klimatu a pozemských systémech na exeterské univerzitě, který studii vedl.

„Vidíme, jak se první skutečné rostliny – mechy, játrovky, mechorosty – objevují v dříve rohožkovém světě. Můžete o nich přemýšlet jako o tvůrcích silnějších, šťavnatějších koberců.“

V rozmezí 20 a 40 milionů let začal mechový koberec ve velikosti superkontinentu tvořit moderní svět. Jak hladiny oxidu uhličitého klesaly, globální teploty poklesly a započalo první zalednění. Skály zvětraly na půdu. První cévnaté rostliny období siluru zapustily kořeny, následovány kapradinami a přesličkami období devonu. Stále mluvíme o období před více než 400 miliony lety. První tvorové začali váhavě opouštět moře a vyhledávat potravu v prvním porostu.

„Batolili se ven z oceánu na pobřeží a zpět,“ říká Lenton. „Možná se na souši objevilo pár podivných návštěvníků hledajících jídlo. Jakmile se utvořil Mechový svět, objevil se zdroj potravy. Dalo by se čekat, že toho evoluce zvířat využila.“

V pozdním siluru přidaly až 30 centimetrů vysoké plavuně krajině na rozmanitosti. Toto prostředí by přišlo známé fell-runnerům moderního Dartmooru.

„Trávím hodně času přemýšlením o Mechovém světě, protože když nedělám vědce, běhám jako fell-runner a blízká oblast Dartmoor je pokryta bažinami rašeliníku. Kvůli tomu, co při běhání v Dartmooru vidím, často přemýšlím, jak Mechový nebo Lišejníkový svět vypadal,“ řekl Lenton.

„Je vzrušující pomyslet, že bez evoluce skromného mechu by tu nikdo z nás ani nebyl. Náš výzkum naznačuje, že nejranější pozemní rostliny byly překvapivě produktivní a způsobily velký vzestup obsahu kyslíku v zemské atmosféře.“

Převzato z The Guardian

Advertisements