Výzkum ukazuje, že tuberkulóza krav se nepřenáší přímým kontaktem s jezevci

Jezevci a krávy nepřišli během nového terénního výzkumu, který zkoumal, jak se mezi zvířaty přenáší tuberkulóza, do blízkého styku.

Většina tuberkulózy u krav je přenesena z jiné krávy, ale některé níkazy pochází od jezevců. Nový výzkum naznačuje, že se nemoc nepřenáší přímým kontaktem, ale skrz kontaminované pastvy a hnůj, s potenciálními význačnými dopady na farmářské praktiky jako hnojení kejdou.

Také naznačuje, proč se tuberkulóza u krav tak těžce kontroluje, i když jsou krávy i jezevci zabíjeni, protože bakterie dokáže na polu přežít po měsíce. Vymýcení tuberkulózy bude vyžadovat, aby bylo toto riziko address, imply nová výzkum.

Tuberkulóza je pro farmáře vážným problémem. V roce 2015 museli v Británii porazit 36 tisíc nakažených krav, což daňové poplatníky přišlo na zhruba 100 milionů liber. Jeden z klíčových prvků vládního kontrolního programu, kontroverzní anglické vybíjení jezevců, se má rozšířit.

Ale nejpřednější odborníci z Velké Británie říkají, že to „pohrdá vědeckými důkazy“ a že vybíjení je „monstrózní“ ztrátou času a peněz. Nový výzkum jejich závěr nezměnil.

Nová studie, provedená na 20 farmách v Cornwallu, chtěla objasnit, jak se tuberkulóza šíří mezi jezevci a kravami, což je odpovědné za zhruba 6 % nákaz stád. „Víme, že jezevci mohou krávy nakazit, ale nikdy jsme nevěděli jak,“ uvedla profesorka Rosie Woodroffe z Londýnské zoologické společnosti, která výzkum vedla. „Je opravdu složité sledovat pohyb toho, co není viditelné – patogenu.“

Průlom přišel díky nové technologii: GPS obojku, který je dostatečně malý, aby ho mohli nosit jezevci. Výzkumníci sledovali více než 400 krav, když se nacházely v teritoriu 100 jezevců. Celkový počet dnů sledování se přiblížil více než 8000.

3840
Woodroffe sleduje jezevce pomocí elektronického obojku v Cornwall. Foto: David Chapman pro Guardian

„Nic jsme neodhalili [ohledně interakcí],“ řekla Woodroffe. Jen jednou ze 65 tisíc sledování se jezevec přiblížil na 10 metrů ke krávě, dávali přednost alespoň 50 metrům. Naopak se odhaduje, že musí být ve vzdálenosti 1,5 metru od krávy, aby krávu přímo nakazili. „Zdá se pravděpodobnějším, že se jezevci krávám vyhýbají,“ řekla, přestože blízký kontakt byl v minulosti vzácně spatřen.

„K přenosu jezevec-kráva a kráva-jezevec proto dochází s největší pravděpodobností skrz prostředí,“ řekla „To zvyšuje možnost, že k některým přenosům z krávy na krávu dochází skrz prostředí. Je to důležitá otázka, protože s tuberkulózou není zacházeno jako  infekční z prostředí.“

Když se přijde na tuberkulózu ve stádu, nakažené krávy jsou izolovány a poslány na porážku. „Ale s pastvinami, na kterých se pasou a hnojem či kejdou, ke kterým přispěly, není zacházeno jako s kontaminovanými. I tak jsou rozstřikovány po celém okolí, protože kejde se aplikuje hojně,“ uvedla a dodala, že to může vysvětlit, jak mohou být uzavřená stáda nakažena ze sousedních farem.

Výzkumníci, jejichž studie byla financována Ministerstvem životního prostředí, potravin a venkova (Defra) a zveřejněna v Ecology Letters, nyní vzorkují pole, aby přesně viděli, kde se tuberkulóza ukrývá. To pomůže farmářům pochopit, jaká biobezpečnostní opatření – jako ohrazení latrín jezevců či zvýšení vodních žlabů – ve skutečnosti fungují.

„Existuje hromada opatření, která farmáři mají dělat, ale nikdo neví, jestli ve skutečnosti fungují,“ řekla Woodroffe. „Ve snaze vymýtit nemoc se pokoušíte nail všechny cesty přenosu.“

Profesor Alastair MacMillan, veterinární poradce Humane Society International/UK, uvedl: „Návrhy některých, že je tuberkulóza šířena častým blízkým kontaktem mezi jezevci a kravami jsou nyní úplně zamítnuty.“

„Je mnohem pravděpodobnější, že kontaminace pastevním dobytkem [bakterií tuberkulózy] je příčinou opakovaných vypuknutí tuberkulózy u stád,“ prohlásil MacMillan, bývalý vědec Defra, „Je zřejmé, že úřady teď musí odklonit značné prostředky, které jsou zbytečně využívány na vybíjení jezevců, a místo toho vylepšit osvětu farmářů a biobezpečnosti na farmách.“

Mluvčí Defra uvedla: „Přísnější kontroly krav a dobrá biobezpečnost jsou klíčovou součástí naší rozsáhlé strategie, jak porazit tuberkulózu u krav, a je zavedeno několik opatření, aby se zabránilo šíření infekce.“

„To zahrnuje pravidelné testování a rychlé odstranění infikovaných krav, testování před a po přesunech a zabezpečení rizikových jednotek před divokými zvířaty,“ uvedla. „Aby se snížilo riziko přenosu mezi krávami z kontaminovaného prostředí, farmáři musí provádět čištění a dezinfekci a držet krávy dál od pastvin, na kterých se pásly [infikované krávy] po dobu dvou měsícu po jejich odstranění. Také existují pravidla o používání hnoje a slurry na infikovaných farmách, aby se zmírnila rizika.“

Woodroffe řekla, že nový výzkum nezměnil její názor, že by současné vybíjení jezevců mělo být zastaveno, ale řekla, že by to mohlo vysvětlit, proř byla v dřívějších, vědeckých porážkách pozorována jen pomalá redukce tuberkulózy: „Vždy existoval pocit, že když zabijete nakaženého jezevce, ifnekce zmizí. Ale nezmizí.“

Upozornila: „Užitek z vybíjení jezevců roste jen velmi pomalu, ale ke škodlivým účinkům [jako například většímu rozšíření tuberkulózy] dojde opravud rychle.“

Převzato z The Guardian

Advertisements