Imunita vůči antibiotikům – blízká budoucnost?

Je těžké o tom takto přemýšlet, ale rezistence vůči antibiotikům by mohla být dalším globálním zdravotním problémem.

Až 50% antibiotik vyrobených v Evropě se podává hospodářským zvířatům a odborníci se shodují, že imunní bakterie se skrze konzumaci masa přenáší ze zvířat do lidského organismu.

Proč tedy farmáři používají tak velké množství antibiotik, a jaká jsou budoucí možná rizika?

Evropané maso přímo milují. V průměru každý z nich za jeden rok spořádá 10 kilo hovězího, 22 kilo drůbežího a 31 kilo vepřového masa.

Neus a Axel spolu vedou farmu ve španělském městečku Lleida. Každoročně se jim zde narodí až 120 tisíc prasat.

Jejich farma se naprosto shoduje se souladem a předpisy o zakázaných antibiotikách a látkách pro podporu růstu zvířat, které jsou stanoveny od roku 2006.

Podle nich jsou antibiotika zapotřebí jen pro léčbu nemocných zvířat, nebo při propuknutí masové nákazy.

„Pro představu – když jedno sele trpí průjmem, lék dostane jen tohle jediné sele. Ale pokud se nakazí více jak tři selata, musíme naočkovat minimálně dalších třináct,“ říká Neus Serentill Lorente, federální manažer farmy Terraple Farm, zatímco nás provádí po okolí.

Aby snížil spotřebu, investoval Neus do počítačového softwaru, který přesně monitoruje spotřebu potravy pro jejich 3500 prasnic.

„Zde vidíte, které prasnice dnes vůbec nejedly. To nám pomáhá odhalit například některé nemoci už v začátku, a tím tak v konečném důsledku použít menší množství antibiotik,“ vysvětluje Neus.

Podle Neuse je používání menšího množství antibiotik zároveň garancí kvality a způsob, jak být více úspěšný- a také důležitý fakt pro blaho zvířat.

„Někteří z nich se nezvládají sami nakrmit, potřebují tedy pomoct s pitím mléka. Tohle je v prvních 24 hodinách to nejdůležitější. V tomto momentě je napadena imunita. Čím více tohoto mléka vypijí, tím je pravděpodobnost onemocnění menší a tím pádem je zapotřebí méně antibiotik.“

Meat-groups-reassure-consumers-about-antibiotics_strict_xxl

Rezistence antibiotik – tikající bomba?

Britská studie ukazuje, že do roku 2050 by se mohla imunita vůči antibiotikům stát mnohem smrtelnější, než je rakovina, s více než 10 miliony obětí ročně. Vědci se snaží zjistit, jak je odolnost přenášena ze zvířat na lidi, především také způsoby, jak by mohli zemědělci takové situace úplně předcházet.

V Barceloně na Univerzitě medicíny se pokouší najít odpovědi na otázky problematiky antibiotik.

Jordi Vila je jedním z evropských specialistů na rezistenci antibiotik a uvedl, že :„V zažívacím traktu zvířat se nachází bakterie. Tyto bakterie zde přirozeně existují. My postupně dodáváme zvířeti antibiotika. A po delší době, kterou jsme zvíře dopovali antibiotiky, zvířata začínají růst rychleji. A to je důvod, proč nastává pohotovost bakterií rezistentním vůči antibiotikům, které mohou být přeneseny na člověka.“

Ale podle něho nejsou na vině jen farmáři. Původ problému je podle něho mnohem více globální.

Některá opatření mohou zabránit přenosu bakterie ze zvířete na člověka – maso musí být vařeno minimálně 10 až 15 minut a to od 60 do 70 stupňů. Je také potřeba si pečlivě mýt při práci s masem ruce.

„Pokud se například snažíte omýt doma před vařením kuřecí maso, skrze vaše ruce se snadno nakazíte bakterií, která z kuřete pochází,“ říká Vila.

„Když si ruce neumyjete a jdete krájet salát, odolná bakterie se z vašich rukou dostává zase přímo do salátu. A salát jíme všichni přímo, bez tepelné úpravy.“

Dalším článkem, který do celé otázky rezistence zapadá, jsou řezníci. Podle malých řeznictví, kde se uchylují spíše k tradičním a lokálním způsobům prodeje a porcování masa, je hlavní otázkou cena. Organická kuřata, která nepřichází do styku s antibiotiky jsou podle řezníků až šestinásobně dražší.

Vzhledem k množství drůbežího masa, které se v supermarketech prodává v té nejhorší možné kvalitě, je rozšíření rezistentních bakterií velmi snadné. Lidem chybí informace a o původ masa se málokdy zajímají.

Jaké je řešení?

Objevuje se nespočet žádostí o drastickou redukci podávaných antibiotik zvířatům. Evropa by na základě toho mohla vytvořit legislativu.

Nová antibiotika by mohla být vytvořena do 10 let, bude-li dostatek zdrojů a pořadí-li se zahájit výzkum co nejdříve.

„Pokud si představíme ten nejhorší scénář, nebudeme moct dodat účinná antibiotika proti takovýmto super odolným bakteriím. Každý pak bude mnohonásobně náchylnější k infekci, které byly léčeny přírodními antibiotiky po dlouhá léta. Za 20 či 25 let už žádná účinná antibiotika mít zkrátka nebudeme,“ říká Vila.

A jaká je tedy nejvyšší šance ubránit se rezistentním bakteriím? Rostlinná strava vám může poskytnout největší ochranu před kontaktem s kontaminovaným masem mrtvých zvířat.

Upraveno z Euronews

Advertisements