Soud s čínskými pašeráky

Začátkem července tohoto roku bylo 6 mužů čínské národnosti odsouzeno za pašeráctví více než 500 kilogramů materiálu. Jejich úlovek obsahoval rohy nosorožců, sloní kly, medvědí tlapy i celá těla luskounů, kteří jsou velice žádáni pro své maso a šupiny.

13600218_792837087486562_7626336020287991339_n
Soud s pašeráky převážejícími téměř půl tuny zboží

6. července 2016 soud poslal pašeráky za mříže, přičemž nejstarší z nich pochází z Pekingu, ostatních 5 pachatelů z jiných částí Čínské lidové republiky. Jejich neobvykle velké množství pašovaných materiálů a částí těl zvířat se podařilo odhalit pekingské policii.

Není to letos poprvé, co byli pašeráci z Asie dopadeni a posláni za mříže. V březnu 2016 byli dva muži z Číny odsouzeni ke 35 rokům ve vězení za převážení téměř 1,8 tuny slonoviny v Tanzánii.

stream_img
Stovky sloních klů má na svědomí organizované pašeráctví „královny klů“

Následně byla v březnu odhalena 66 let stará podnikatelka čínského původu, které se přezdívá „královna klů“, neboť její rozsáhlou a organizovanou činností pašeráci převáželi přes 700 sloních klů z Tanzánie.  Podle stále probíhajícího soudního řízení čelí tato postarší dáma až 30 rokům za mřížemi.

Pašování sloních a nosorožčích klů, tlap divokých zvířat i těl tygrů a dalších zvířat do zemí, jako je Čína či Japonsko, je následkem vysoké poptávky po těchto materiálech. Zmíněná zvířata mají totiž mimo jiné velký význam v čínské medicíně. Dále jsou kly používány k výrobě šperků a jiných doplňků. Velmi často se však setkáváme s případy asijských pašeráků, kteří z Afriky převáží své úlovky přes Evropu až do Vietnamu nebo Číny.

Samotní pašeráci si však vydělají podstatně méně než konečný prodejce pašovaného zboží. Například cena slonoviny se na černém trhu vystoupá až na 60 000 korun za kilogram. Pašerák si přitom za stejný kilogram vydělá nanejvýš 2000 korun. Cena za slonovinu však nadále stoupá, neboť se stává čím dál tím více vzácnější. Od roku 1989 je tak například slon africký zařazen mezi ohrožené druhu podle úmluvy CITES.

rhino-1
Nosorožci jsou po uříznutí rohu ponecháni napospas osudu
Česká republika je také zapojena do černého trhu

Možná šokujícím faktem však je, že ani Česká republika se černému obchodu s živočichy a částmi jejich těl nevyhnula. Pašeráci velmi často převáží své zboží do Asie právě přes Čechy, které se tak staly tranzitní zemí nelegálního obchodu s materiály z chráněných živočichů.

V současné době je společně s Vietnamem, Mosambikem a Jihoafrickou republikou právě naše země jednou ze čtyř zemí světa, které jsou nejvíce zapojeny do nelegálního obchodu s nosorožčími rohy. Dalším pašovaných zbožím pak bývá nejčastěji slonovina a tygří kosti, zuby a drápy.

Z části tygřích těl se pro někoho možná překvapivě v České republice vaří tygří vývary a bujóny. Podle celní správy a inspekce životního prostředí společně s úmluvou CITES však tygří materiál nepochází pouze z černého obchodu, ale zároveň i přímo z tygrů v Čechách chovaných.

vyvarztygra_drapy_zuby
Části tygřích těl a vývar z nich vyrobený, zabaveno při březnové prohlídce objektu. Zdroj obrázku: ekolist.cz

V březnu letošního roku odhalila inspekce českou výrobnu tygřího vývaru. Během prohlídky bylo v objektu nalezeno značné množství tygřích kostí, drápů, zubů, ale i částí hlav a těl tygrů. Dalším zabaveným materiálem pak byly lahve s tygřím vývarem. Nyní se stále prověřuje, odkud tygři pocházeli. V České republice je totiž chováno zhruba 170 tygrů, přičemž pouze 30 z nich připadá na zoologické zahrady. Zbylí tygři tedy připadají na cirkusy a domácí chovy.

(Biologové vyvrací zprávy o růstu počtů tygří populace)

Nelegální obchod s divokými zvířaty má pro přírodu fatální následky. Velmi rapidně, v závislosti na poptávku trhu, počty těchto živočichů ubývají. Podle odhadů ochránců přírody se už téměř blíží k úplnému vyhynutí. Například tygrů ve volné přírodě už najdeme pouhé tři tisíce.

 

Reklamy