Lidé ženou evoluci Země. Tvoří a ničí druhy

Když vědci zkoumají dopad lidí na planetu, soustředí se především na vyhynutí druhů. Ale výzkumníci se stále více dívají na představu, že se lidé, pomocí domestikace zvířat, přemisťování a lovu, stali evoluční hnací silou, která vedla k novým druhům, novým rysům a novým ekosystémům.

image-20160704-19088-ot8ry8
Foto z 15. září 2009 ukazuje odlesněnou oblast nedaleko Novo Progresso v severním brazilském státě Para. Brazilské úřady uvádí, že ničení jejich amazonských deštných pralesů poskočila o 28 procent.

 

Nová studie zveřejněná v Proceedings of the Royal Society B tvrdí, že pokud chceme uchovat biodiverzitu života, na které nám záleží, musíme pochopit povahu této lidmi řízené tvorby – procesu známého jako sociace – i účinků lidmi řízených vyhynutí.

Podívejme se na dopad lidí na rostlinný život planety. Během posledních desetiletí se množství nově vzrostlých rostlin na Zemi udrželo relativně konstantní. Nicméně 25 – 38 procent tohoto vzrůstu je vyhrazeno lidem – pro potravinové a další účely – čímž se snižuje množství dostupné milionům jiných druhů.

524017234.jpg
Kriticky ohrožený tygr sumaterský ve výběhu v Ragunan Zoo v Jakartě 23. Října 2013.

Thomas Crowther s kolegy z yaleské univerzity odhadl, že před průmyslovou revolucí bylo na Zemi 6 miliard stromů. Dnes jsou to jen 3 miliardy. Toto odlesňování a přeměna země na produkci potravin, paliv a krmiv, spolu s cíleným lovem a sklizní, vyústily v rychlost vymírání druhů 100 až 1000krát vyšší, než se odhaduje bez lidského zásahu. To pravděpodobně ustanovuje šesté masové vymírání v dějinách Země – enormní dopad na planetu a jeden z důvodů, proč mnoho vědců vyhlásilo, že jsme vstoupili do éry antropocénu.

Odstranění druhu není náhodným procesem: nepoměrné množství vyhynutí se týká větších zvířat, jak na souši, tak v moři. Toto „vyhynutí megafauny“ začalo před 50 tisíci lety: neuvěřitelně, polovina všech velkých savců na celém světě, ekvivalent 4 procent všech druhů savců, byla v té době ztracena. A vyhynutí se neomezuje jen na savce: od roku 1500 n. l. došlo k 784 dokumentovaným vyhynutím, včetně 79 savců, 129 ptáků, 21 plazů, 34 obojživelníků, 81 ryb, 359 bezobratlých a 86 rostlin.

(Lidstvo vymazalo z povrchu Země 75 % rybích druhů
– kolaps mořských ekosystému za dveřmi)

Lidé také domestikovali zhruba 474 zvířat a 269 rostlin, aby odpovídaly jejich potřebám, a to vedlo ke vzniku nových druhů. Ze 40 nejběžnějších zemědělských plodin světa můžeme 8 považovat za úplně nové druhy, tak jako domestikace zvířat vytvořila nové druhy zvířat, jako je pes a prase domácí.

image-20160704-19113-h40yyl.jpg

Domestikace zvířat také vedla k velkému posunu v rozšíření zvířat. Podle Vaclava Smila z manitobské univerzity tvoří lidi 30 procent z váhy všech savců planety, domestikovaná zvířata tvoří 67 procent a divoká zvířata pouhá 3 procenta. Organismy také byly transportovány po celém světě – včetně plodin, domestikovaných zvířat a patogenů, jako jsou viry a bakterie. Tyto přesuny vedly k malému množství obzvláště běžných druhů, jako je potkan obecný, novým hybridním druhům, jako jsou mezci, a k obecné homogenizaci živočišného a rostlinného života na Zemi.

Tato biologická relokace započala v 16. století, kdy byly vyměňovány druhy ze Starého světa Evropy a Asie s těmi z Nového světa (Amerik). To je známé jako Kolumbijská výměna, která vedla ke globalizaci lidských potravin, k výměně plodin Nového světa jako kukuřice, brambory a maniok s plodinami Starého světa jako cukrová třtina a pšenice. Kontinenty změnila i domestikovaná zvířata.

Mnohé z těchto rostlin a zvířat od té doby prošly rychlou evolucí ve svých nových prostředích, což vedlo ke vzniku nových druhů. Došlo i k náhodným přenosům z Evropy: neštovice, spalničky a tyfus zabily více než 50 milionů lidí v Jižní a Střední Americe během kolonizace Nového světa. Tyto výměny probíhají dodnes a invazivní druhy se staly velkým problémem všech kontinentů. Mark van Kleunen s kolegy z univerzity v Konstanz naznačuje, že 4 procenta rostlinných druhů byla přemístěna po zeměkouli, ekvivalent všech původních rostlinných druhů.

image-20160704-19098-1l7bsiw
Culex pipiens f. molestus, druh komára jedinečného pro londýnskou podzemku.

Tyto změny jsou prvními svého druhu od dob, kdy se před přibližně 200 miliony lety rozdělil superkontinent Pangea, ale ve skutečnosti je rozsah současných transoceánských výměn nebývalý.

Většina ekosystémů byla lidmi pozměněna do takové míry, že koncept „přirozeného“ biomu, bez jakýchkoliv lidských vlivů, je zastaralý. To vedla Erla Ellise z marylandské univerzity k naznačení toho, že je považujeme za antromy (antropogenní biomy) – ekosystémy, u kterých byla většina charakteristik přeměněna lidskou aktivitou. I když mnohé prošly značnou ztrátou biodiverzity, skrz změnu také vytváří prostředí, která umožňují vznik nových druhů.

Takže skrz chov, sklizeň a transport plodin a zvířat a dopad vyšších teplot vzduchu i povrchu, které jsou důsledkem emisí skleníkových plynů, lidé pozměnili evoluční proces jiných druhů, které s námi sdílí tuto planetu, a nadále v tom pokračují. Zajímavým příkladem je běžný komár (Culex pipiens), který se přizpůsobil londýnské podzemní dráze a založil podzemní populaci komárů, která se liší od všech ostatních na Zemi. Dnes se nazývá Londýnský podzemní komár a natolik se odlišil od svých bratranců nad zemí, že už se s nimi nemůže křížit a vykazuje značně rozdílné chování.

(Nakrmit svět: dokážeme zachovat lesy, žít organicky a jíst maso?)

Pokud uvážíme i vědecký vývoj rozmanitých nových biologických produktů, jako jsou antibiotika, pesticidy a nové geneticky upravené organismy, stali se lidé vskutku největší evoluční silou světa, schopnou utváření našeho světa tvorbou nových druhů a ničením jiných.

Pokud chceme pomoci zachovat miliony druhů na Zemi, musíme uvážit dopad, jaký mají lidé v rámci těchto tvořivých a ničivých sil.

Převzato z National Post

Reklamy