Vědci zvažují myšlenku, že včely cítí

Včely, které najdou nektar, o tom řeknou svým kolegyním z úlu; mouchy se vyhýbají plácačce; švábi si dělají, co chtějí, kde chtějí. Ale věřili byste, že hmyz je vědomý, že jsou si vědomi toho, co se děje, že nejsou jen malými bioboty?

Neurovědci a filosofové očividně ano. Zatímco se vědci stále více přiklánějí k uznání toho, že nelidská zvířata jsou ať tak či onak vědomá, otázka se mění: Kde vědomí končí?

Andrew B. Barron, kognitivní vědec, a Colin Klein, filosof, z macquarijské univerzity v Sydney v Austrálii, předložili v časopise Jednání Národní akademie věd myšlenku, že hmyz má schopnost vědomí.

To neznamená, že si včela myslí: „Proč královnou nejsem já?“ nebo „Jéé, tenhle nektar mi chutná.“ Ale dr. Barron a dr. Klein ve své vědecké eseji napsali, že včela má schopnost cítit.

Jejich tvrzení nezachází tak daleko jako tvrzení jiných. Christof Koch, prezident a hlavní vědecký pracovník Allenova institutu mozkové vědy v Seattlu, a Giulio Tononi, neurovědec a psychiatr z wisconsinské univerzity, předložili myšlenku, že vědomí může být v různých stupních a do určité míry přítomno i v neživoucích uspořádáních hmoty.

Říkají, že než abychom se zabývali tím, jak se vědomí objevuje, měli bychom se spíše dívat tam, kde víme, že existuje, a vydat se odtud tam, kde jinde by mohlo existovat.

Usoudili, že jde o inherentní vlastnost fyzických systémů, v kterých se informace pohybují určitým způsobem, a že by to mohlo zahrnovat některé druhy umělé inteligence a dokonce přirozeně se vyskytující neživou hmotu.

Na své nejzákladnější úrovni je vědomí povědomím, říkají dr. Barron a dr. Klein. Robotický vysavač se pohybuje a odpovídá na informace z vnějšího světa – například když je zastaven zdí. Ale vysavač nemá žádné prožitky, říká dr. Klein – nemá ponětí, jaké to je být Roomba.

On a dr. Barron předkládají myšlenku, že včela (a další hmyz) může cítit, jaké to je být včelou, přesto, že nikdo neví, co je to za pocit.

Předkládají to následně:

■ Jiní vědci tvrdili, že část lidského mozku zvaná střední mozek dokáže sama o sobě zprostředkovat jednoduché povědomí člověku, kterému schází vyvinutější části mozku.

■ Mozek hmyzu dělá něco podobného jako střední mozek, když pohlcuje informace z prostředí, z paměti a z těla, aby organizoval svou aktivitu.

■ Pokud odvádí mozek hmyzu stejnou práci jako střední mozek obratlovců, pak má hmyz schopnost povědomí.

Pokud je tato argumentace správná, měl by podle dr. Barrona a dr. Kleina robot s umělou inteligencí schopnou integrovat smyslová data, paměť a tělesné povědomí být schopen minimální úrovně vědomí, které popisují.

Ze stejného důvodu, říká dr. Barren, nemají rostliny žádné struktury, které by umožňovaly vědomí, stejně jako jednodušší živočichové jako C. elegant, škrkavka využívaná v mnoha experimentech. Škrkavka má 302 neuronů. Pro srovnání, včela jich má téměř milion.

Dr. Koch prohlásil, že si myslí, že dr. Barron a a dr. Klein překládají rozumný argument. Mozky včel a much, napsal, „mají složité obvody řádově hustší než obvody oslavovaného neokortexu,“ který je ústřední pro lidské myšlení.

Peter Godfrey-Smith, filosof z Městské univerzity New Yorku, který píše o vědomí, uvedl, že argument dr. Barrona a dr. Kleina považuje za přijatelný. Řekl ale, že může existovat mnoho různých druhů povědomí a že si hmyz může být například vědom pohybu, ale „nejsou dobrým kandidátem pro cítění bolesti,“ jako chobotnice a krabi.

„Hmyz může mít subjektivní prožitky,“ napsal, „ale ne toho druhu, který má mnoho etických dopadů.“

Dr. Barron zdůraznil, že článek měl předložit hypotézu, ne nabídnout prokázaný závěr. „Předkládáme ho, protože si myslíme, že bychom o tom měli diskutovat,“ řekl.

Převzato z The New York Times

Advertisements