Jely k soudu, vrátily se domů s kozou

Tento den nebyl úplně všední. Bojovnice za práva zvířat Anita Krajnc se ocitla před soudem za to, že poskytla vodu žíznivým prasatům na jejich cestě na jatka. Tento případ je natolik neuvěřitelný, že přitáhl pozornost několika mezinárodních médií. Ačkoliv soud má proběhnout až v létě, pravidelných předběžných řízení se účastní desítky lidí, kteří aktivistku podporují a vyvíjí nátlak na soud s tím, že soucit není trestným činem.

Předminulý čtvrtek se v soudní místnosti objevilo kvůli zimní bouři méně podporovatelů. Ráno probíhalo bez komplikací, většinu času si jen povídali a čekali. Poté se malá skupina aktivistek – kamarádek, které spojuje zápal tvořit laskavější svět pro zvířata – společně odebrala na oběd. Nad společným veganským jídlem se aktivistka a majitelka farmy Anthea Larke mezi řečí zmínila, že má k dispozici místo pro zvířata, kde už žijí další zachráněná prasata, krávy, krocani, kuřata, kachny i koně.

Po obědě se Anita spolu s aktivistkami Louise Jorgensen, Sylvií Fraser a Jenny McQueen rozhodly, že poblíž najdou jatka a udělají to, co společně většinou dělávají – budou protestovat proti krutosti a vzdají hold těm, kteří umírají, nebo už zemřeli. S pomocí googlu tak poblíž objevily vhodné zařízení a rozhodly se vydat na místo.

Objevily chátrající budovu ve tvaru písmene L a skrze pootevřené dveře spatřily vykukující nosy. „Určitě to nebylo zrovna místo, kde bychom dělali vigílii – daleko od ulice na poměrně opuštěné cestě,“ vylíčila Jenny. Louise dodala: „Seděly jsme v mém autě na dlouhé příjezdové cestě k tomu hroznému místu, bály jsme se jít vůbec dál.“

2016-03-29-1459272333-1393775-12419340_10154100332800956_4999056177358743990_o-thumb.jpg

Nakonec se odhodlaly vejít dovnitř a navzájem se připravovaly na hrůzu, kterou věděly, že uvidí a ucítí. Jenny se zeptala krví potřísněného zaměstnance s pásem plným nožů, jestli by se zde mohly rozhlédnout a ten překvapivě odvětil, že ano.

To, co viděly, je úplně zamrazilo. Jenny popisuje:

Dav jehňat, ovcí a koz, malých i velkých, s různou barvou, ti všichni se k sobě choulili. Na samém konci budovy jsme zahlédly krávy, které se k sobě tiskly u vzdálené zdi. Zachytily jsme na kameru, jak zaměstnanec popichuje jednu krávu něčím, co vypadá jako elektrický bič. Trápená kráva běhala v kruhu, nechtěla opustit své společníky a snažila se vyhnout smrti. Postupně se elektrický bič nevyhnul nikomu z nich a jeden po druhém postupně zmizeli.

 

Číslo 151, označeno barvou k porážce přišlo až k aktivistkám. Louise vypráví: „Celé její tělo se třáslo strachem. Každý z nich slyšel, jak jejich kamarády zabíjí ve vedlejší místnosti.“

2016-03-29-1459272430-4812905-12377791_10154100332525956_4570733318708985775_o-thumb.jpg

Louise věděla, že tato koza byla„vyčerpaná“ matka z mléčného průmyslu. Sylvia popisuje, jak se Louise zběsile snažila udělat místo ve svém autě, rozhodnutá, že se jí tam koza určitě vejde.

Tak začalo vyjednávání. Trvalo celé hodiny, než nakonec manažer jatek povolil a souhlasil s tím, že jedno zvíře vydá na svobodu. Anita ho následně požádala, aby dal koze nějaké jméno. Byl velmi nejistý a váhal, jak pojmenovat zvíře, které nečekal jiný osud než stát se jídlem. „Lily,“ odvážil se vyřknout jméno pro kozu, které přesně padlo k zrovna probíhajícímu období Velikonoc – oslav jara, života a znovuzrození.

2016-03-29-1459272498-2171398-12525267_10154100343145956_142782714985552820_o-thumb.jpg
Nakládání Lily do auta
2016-03-29-1459272641-823100-12909529_10154100360915956_5868249587447374314_o-thumb.jpg
Selfíčko na cestě domů. Sylvia, Jenny, Lily, Jenna a Louise.

 

Zatímco Lily klidně stála v zadní části auta, Anthee začala připravovat nový domov pro tuto šťastnou kozu.

Sylvia vysvětluje, proč to udělaly:

Smrt milionů jedinců nás nechává otupělé. Záchrana alespoň jednoho z nich je něco, čemu je snadnější porozumět, šířit podvědomě informace i o těch, kteří zemřou úplně zbytečně. To nám pomáhá probudit se k poznání, že všichni ti, které posíláme na jatka, jsou jedinci, kteří stejně jako naše velikonoční Lily také chtějí žít, žvýkat čerstvé seno, dovádět na slunci – být někým, ne něčím.

 

Ženy spojuje společný názor na spojení sil k zachraňování zvířat. Jak říká Louise: „Můžeme dokázat neuvěřitelné věci, pokud jsme spolu a navzájem si dodáváme odvahu a sílu vstát a udělat správnou věc.“ Anita souhlasí a dodává „ Nemusíme tento svět přijmout tak krutý, jaký je.“

2016-03-29-1459272843-4499965-11164226_10154100359835956_3652104111585126413_o-thumb.jpg

Lily si nyní zvyká na nový domov, kde už nikdy nepřijde o své mládě kvůli kozímu sýru a už nikdy se nebude muset bát zvuku a pachu smrti na jatkách.

2016-03-29-1459272931-2850433-12525255_1274890615858775_9195630437399428783_o-thumb.jpg

Převzato z The Huffington Post

Reklamy