Neveselé svátky velikonoční – díl druhý: Kde se berou vejce?

Každý rok Češi zkonzumují přes 200 milionů vajec a postoj většiny lidí je: “No, slepice kladou vejce tak jako tak. Takže jíst vejce není kruté.” Řekněme jen, že vaječný průmysl provedl dokonalou práci, aby nás udržel v temnotě. Pokud jste si mysleli, že víte, co vaječný průmysl skrývá, zamyslete se znova. Jako zapálený vegan jsem si myslela, že mám docela dobrou představu, dokud jsem se neponořila do týdny dlouhého hlubokého průzkumu. A varuji vás, tento článek obsahuje docela grafický obsah – ale je stěžejní, abyste věděli, co se děje. Tady je celá pravda, kterou vaječný průmysl nechce, abyste znali:

 1) Slepice jsou šlechtěny, aby snášely nadpočet vajec

10348442_793768683976941_5515639932357159083_n
zdroj: soucitne.cz

Slepice využívané v dnešním vaječném průmyslu byly geneticky vyšlechtěny, mnipulovány a chovány, aby produkovaly 200-350+ vajec za rok – to je více než patnáctinásobek přirozeného množství.

3bok
Nevyvinutá vejce v zabitém kuřeti

Přirozeně, většina slepic v přírodě (které nebyly geneticky upraveny) klade jen 10-15 vajec za rok – kvůli reprodukci. Tak jako samice savců (včetně těch lidských), které ovulují a mají ‚menstruaci‘ jen několikrát do roka. A zatímco je většina dnešních nosnic potomky divokých kurů bankivských (Gallus gallus), kteří snášeli zhruba 60 malých vajec za rok, stále se zdaleka neblížíme počtu 200-350+ středních až velkých vajec, které slepice produkují nyní.

Zásahem do přirozeného procesu ‚sezení na vejcích‘, kdy slepice hnízdí a chrání svá vejce, tím, že vejce neustále odebíráme, odpoví její tělo instinktivně tvorbou dalších. Jakmile byla stimulace stálé produkce vajec shledána ziskovou, započalo vykořisťování a genetické manipulace slepic, a tak se zrodil vaječný průmysl.

Pro slepice je tvorba a snůška každého vejce delikátním, náročným reproduktivním procesem.

4bok
Reprodukční ústrojí slepice

Tento proces začíná ve vaječníku a pokračuje skrz vejcovody – dlouhou, stočenou trubici, která sestává z pěti různých částí: fundibulum, magnum, isthmus, děloha a vagína. Každý z těchto oddílů je jako jedna stanice montážní linky a je odpovědný za specifickou fázi tvorby vejce.

První fáze vývoje vejce nastává ve vaječníku, kde se tvoří ovum (či “žloutek”’). To pak prochází k infundibulu, kde dochází k oplodnění. (Ve vaječném průmyslu je však klíčové, aby vejce zůstalo neoplodněné, jinak by se z něj vylíhlo kuře, tak jako příroda zamýšlela!) Další fáze nastává v magnu. Ovum v magnu zůstává, dokud se nevytvoří albumen či “bílek”. Třetí zastávkou je isthmus, sevřená část tkáně, kde se přidají vnitřní a vnější krycí membrány. Nejdelší fáze probíhá v děloze, kde se kolem vejce ukládá skořápka. Pak je vejce posunuto do vagíny, kde se ke skořápce přidá tenká vnější vrstva hlenu. Vagína pak vytlačí plně zformované vejce ven skrz kloaku, což je společný výstup pro moč, výkaly a vejce.  

2) Nadprodukce vajec působí nemoci, bolest a předčasnou smrt

Kladení 200-350+ vajec za rok si na tělech slepic vybírá krutou daň – v důsledku toho trpí bezpočtem bolestivých, vysilujících a smrtelných nemocí.

5bok
Nosnice neschopná vstát

Protože jsou vejce vytvořena tak, aby se vyvinula v malé kuře, vyžaduje jejich tvorba velké množství živin, obzvláště vápníku na tvorbu skořápky. Na každé vyprodukované vejce musí slepice mobilizovat přibližně 10 % vápníku uloženého ve svých kostech. Přední odborný časopis průmyslu Lancaster Farming uvádí: “Slepice využije na roční snášku větší množství vápníku, než je množství uložené v její kostře znásobené třicetkrát a více.” To je hlavním důvodem, proč jsou nosnice běžně postiženy slabými a zlomenými kostmi, vysilující osteoporózou a paralýzou, s tím, jak jejich těla ztrácí více a více vápníku na tvrobu skořápek, než kolik dokážou vstřebat ze stravy.

Velké množství slepic také trpí “syndromem ztluštělých jater” kvůli tomu, že jejich jaterní buňky pracují přesčas, aby neustále tvořily tuk a bílkoviny potřebné pro vaječné žloutky.

6bok
Zachráněná slepice s rozsáhlým zánětem, zemřela ve 4 letech

Dalším běžným onemocněním je ‘klecová únava slepic’, což průmysl definuje u ptáků, kteří jsou příliš slabí či křehcí, aby stáli. U vyčerpaných slepic, jejichž těla jsou příliš slabá, aby snesla další vejce, se často objevuje ‚retence vajec‘.

Vejce uvázlé ve vejcovodu, infekce z vajec rozbitých uvnitř těla (‘žloutková peritonitida‘), výhřez dělohy a rakovina vaječníků u hyperaktivních, rapidně stárnoucích reprodukčních systémů jsou běžnými onemocněními a jsou příčinou předčasné smrti dnešních nosnic – dokonce i těch, které jsou zachráněny z vaječného průmyslu a které dostanou šanci žít svobodně na trávě a sluníčku.

3) Slepice jsou citlivé, inteligentní a společenské bytosti

7střed

S nejbližším příbuzným Tyrannosaurem Rexem se může zdát, že chování slepic je spíše instinktivní. Avšak výzkumy ukázaly dostatek důkazů, že slepice jsou citlivé, inteligentní a společenské bytosti. Slepice mají sofistikované způsoby komunikace – vědci odhalili přes 25 různých vokálních komunikačních zvolání; včetně signálu, který předává úmysly, jak uvádí Jonathan Balcome, PhD.

Scientific American zveřejnil článek nazvaný Překvapivá inteligence obyčejné slepice, v kterém studie ukázaly jedinečné komunikační schopnosti slepice, které se rovnají některým primátům. Při rozhodování využívají slepice předchozí zkušenosti, dovedou vyřešit složité problémy, rozpoznávají druhé pomocí obličejů a projevují empatii jedincům, kterým hrozí nebezpečí.

Muffie a Fluffy, dvě zachráněné slepice
Muffie a Fluffy, dvě zachráněné slepice

V tomto článku probírá Karen Davis, PhD, výzkumnice a prezidentka Spojených drůbežích závodů, rozsáhlou společenskou a emoční složitost slepic. Davis uvádí: “Slepice jsou nadány pamětí a emocemi, které ovlivňují společenské chování, a ostře rozvinuté vědomí sebe sama a svého okolí,” stejně jako “slepice rozpoznají jednotlivce, zvláště, pokud byly odděleny.” Davis, která má zkušenost jako zakladatelka azylu pro slepice, dále sdílí: “Vrozená společenská povaha slepic jim umožňuje úspěšně se socializovat s různými druhy a vytvářet pouta mezidruhové náklonnosti, stejně jako truchlit po smrti jiných ptáků.”  

4) Standardní podmínky nosnic jsou otřesné

9střed

Téměř všechny nosnice na světě, včetně více než 4 milionů nosnic v ČR, žijí ve velkochovech v dlouhých halách bez oken, v kterých se nacházejí řady na sobě stojících “bateriových klecí”. V jedné drátěné kleci o velikosti archivační zásuvky se tísní až 10 slepic, často bez možnosti roztáhnout křídla. Protože stojí na drátěných podlahách, trpí slepice onemocněními nohou a chodidel, zraněními, ztrátou peří kvůli fyzickému a psychologickému stresu.

10střed

S několika řadami klecí postavených na sobě je standardem držet až 125 tisíc ptáků v jedné hale. Přeplněné a nehygienické podmínky vytváří koncentraci toxických plynů včetně čpavku (z nahromaděných výkalů), což ohrožuje zdravá ptáků a zvyšuje pravděpodobnost očních infekcí a infekcí horního dýchacího ústrojí. Nicméně dokud jsou vejce – žádaný produkt, stále produkovány, zůstávají téměř všechny chronické infekce a nemoci neléčeny. Vaječný průmysl tyto otřesné podmínky preferuje, protože náklady na adekvátní péči, hygienu, prostor a obohacení pro ptáky mohou ubrat velký

‚Bateriové’slepice s vážnou ztrátou peří

kus z jejich zisků.

 

Většina ptáků ve vaječném průmyslu také nikdy nedostane příležitost užít si přirozenou zkušenost mateřství. Pokud dostanou příležitost, vytváří si matky silná pouta se svými kuřátky a užívají si láskyplně jejich učení, provádění a výchovu. Kuřátka nachází sladké pohodlí pod křídly svých matek a matky nachází ve své moudré a ochranné roli velkou útěchu. Nicméně většina nosnic nikdy nezažije, že by se z jejich vajec vylíhla kuřátka, protože jejich vejce jsou odebírána, aby byla prodána lidem či aby se z nich vylíhlo více nosnic (chlapců se zbavují).

5) Znetvoření a hladovění: standardní praktiky

meet-your-meat-egg-hens-debeaking

Dokonce i na bio farmách s volnými chovy je standardní praktikou krácení zobáčků kuřat pomocí žiletky, žhavého ostří či infračerveného laseru při teplotách 800°C. Jak potvrzuje výzkumná jednotka chování dobytka USDA, slepičí zobák je složitým, funkčním orgánem s rozsáhlou sítí nervových zakončení (včetně nocireceptorů, které vnímají bolest a škodlivé podněty), a tedy je tato procedura velice bolestivá. Mnoho ptáků je kvůli bolesti neschopno jíst, a proto umírají na dehydrataci a oslabený imunitní systém. Mezi další dokumentované behaviorální důkazy bolesti z krácení zobáku patří snížené klování, snížená aktivita a společenské chování a zvýšená doba spánku.

debeakedPodle dr. Cheng z výzkumné jednotky chování dobytka USDA “dojde po zkrácení zobáku k rozsáhlým anatomickým, fyziologickým a biochemickým změnám v přeťatých periferních nervech a poškozených tkáních. Existuje významné množství morfologických, neurofyziologických, behaviorálních a produkčních studií, které ukazují na výskyt několika příznaků akutní a chronické bolesti (např. trvající letargie a opatrného chování, snížený příjem potravy a rozvoj neuromů) v důsledku krácení.”

Znetvoření zobáku ptákům brání v přirozených reakcích na stres, jako je vytrhávání vlastního peří. A protože dnešní nosnice rapidně ztrácejí významné množství živin a vápníku, mají přirozenou tendenci konzumovat vlastní vejce, aby se pokusily doplnit vyčerpané a tolik potřebné živiny. Znetvoření zobáku jim brání také v tomto chování, což je velkou výhodou pro vaječný průmysl.

Hladovění kvůli zvýšené produkci vajec

Nosnice vyhladovělá, aby její tělo přešlo do rapidního snáškového cyklu
Nosnice vyhladovělá, aby její tělo přešlo do rapidního snáškového cyklu

S tím, jak slepice stárnou, snášejí méně vajec. Aby se zvýšily zisky, ušetřilo na krmení, nebo pokud nejsou náklady na jejich výměnu ziskové, jsou ptáci před koncem vrcholu produkce nuceni protrpět jedno poslední kolo náročné snášky, než se jich zbaví.

Prochází procesem zvaným ‘nucené přepeření’, který zahrnuje vyhladovění slepic až na 18 dní, kdy jsou drženy ve tmě a bez vody. To vyšokuje jejich těla do rychlého, intenzivního snáškového cyklu. Aby se spustil fyziologický šok nuceného přepeření doporučuje vědec z kalifornské univerzity, Donald Bell, aby bylo odebráno veškeré jídlo po ne méně než pět dní a až po dobu čtrnácti dní. Tím získají producenti vajec většinu vajec ze svých ptáků a ‚vytřískají‘ z nich tedy co nejvíce.

14bokMnoho ptáků během přepeření zemře a ti, kdo přežijí, mohou přijít o peří i více než 25 % své váhy. Přeživší mohou být přepeřováni dvakrát až třikrát, v závislosti na hospodářství. Podle USDA je v každou danou chvíli více než 6 milionů nosnic v USA systematicky drženo o hladu ve svých klecích. Skotský zoolog, dr. Peter Dun, uvádí, že slepice ve Spojených státech jsou přepeřovány, “dokud jim nezmodrají hřebínky”.

Nejnovější forma přepeřování k dosažení nejvyšší vaječné produkce se provádí tak, že se slepicím podává plnící strava chudá na živiny, než aby se nechávaly o úplném hladu. Tohle není pro vaječný průmysl problémem, protože stejně jako všichni průmyslově chovaní ptáci ani slepice nejsou chráněny zákon o ochraně zvířat ani federálním zákon o humánní porážce.  (Zdroj)

6) Kohoutci jsou rozemleti zaživa či vyhozeni jako odpad

16střed

Aby se pokryla celosvětová poptávka po vejcích, průmysl každý rok namnoží stovky milionů kuřat. Zhruba půlka z nich jsou chlapci.

Macerator3Protože kohoutci nesnáší vejce a protože nosná plemena slepic nerostou dostatečně rychle ani masivně, aby se vyplatila pro “ideální” masnou produkci, jsou rozemleti zaživa či vyhozeni v odpadkových pytlech, kde zemřou udušením či hlady. V jiných případech jsou kohoutci přímo vyhozeni do velkých kontejnerů, kde pomalu umírají. To je standardní praktikou vaječného průmyslu. Celkově je na celém světě takto zavražděno přibližně 200 milionů novorozených kohoutků. Nejnovější technologií, kterou chce už příští rok implementovat například Německo, je rozpoznání pohlaví již u zárodku. Podpora vaječného průmyslu je podporou násilí a vraždění těchto citlivých bytostí.

 7) Všechny nosnice jsou nakonec poraženy ve věku 1-2 let

Přirozená délka života slepice se pohybuje mezi 10 až 20 lety, ale ve vaječném průmyslu je většina slepic zabita ve věku pouhého 1 a půl roku. Po průměrných 12-16 měsících rapidní produkce vajec jsou ptáci klasifikováni jako “vypotřebované slepice” a jsou zlikvidováni nebo posláni na jatka. Jejich křehké kosti bez vápníku se během manipulace, transportu či na jatkách často roztříští. Obvykle končí v instantních polévkách a bujonech, připravených jídlech či podobných nekvalitních kuřecích jídlech, v kterých jsou jejich těla natrhána, čímž se skryjí jejich modřiny a deformity před zákazníkem. I v těch nejkvalitnějších, “humánních” volných chovech dochází k tomu, že jakmile produkce poklesne a přestane být ziskové udržet slepice naživu, jsou zabity – a jejich maso prodáno.

„Vyčerpané slepice“ jsou také zpracovávány do krmení pro zvířata či rozemlety zaživa.

Pro desítky tisíc slepic, které jsou příliš deformované, nebo nemají dostatek svalové hmoty, či jsou už mrtvé, jsou připraveny alternativní metody likvidace včetně mletí zaživa, plynování, vyhození na skládku. V jednom nechvalně známém případu týrání z února 2003 ve Ward Egg Ranch v San Diegu v Kalifornii bylo přibližně 15 tisíc nosnic hozeno zaživa do přístroje na řezání dřeva. Navzdory ohromnému tlaku veřejnosti odmítl okresní

Štěpkovač
Štěpkovač

žalobce stíhat majitele vaječné farmy a nazval použití štěpkovače na zabití slepic “běžnou průmyslovou praktikou”.

Mlecí systém Jet-Pro
Mlecí systém Jet-Pro

Vaječný průmysl také používá systém ‘Jet-Pro’ na přeměnu vyčerpaných slepic na krmení pro zvířata. Jak je popsáno ve Feedstuffs: “Do vaječného závodu přijedou nákladní vozidla, vyzvednou ptáky a rozemelou je na místě v mobilním drtiči. Rozemleté slepice jsou pak prohnány skrz Jet-Pro’s texturizér, ‘Pellet Pro.’”Pelety z mrtvých slepic jsou pak prodány jako krmení pro dobytek, včetně krav, prasat a slepic. Pokud chcete vidět, jak systém ‘Jet-Pro’ funguje, můžete se podívat na webovou stránku zde.

 8) Environmentální dopad konzumace vajec

20střed

Množení, chov a vykořisťování slepic kvůli jejich vejcím je masivním plýtváním zdrojů. Na jedno kilo vajec jsou potřeba přibližně 3 kila obilí (ve formě krmení). Ale neplýtvá se jen obilím. Ve vaječném průmyslu je na produkci jednoho vejce potřeba přibližně 200 litrů vody, což znamená, že na tucet vajec je potřeba zhruba 2400 litrů vody. Je to především kvůli velkému množství vody nutného k pěstování veškerého obilí, kterým jsou slepice krmeny.

Vaječné farmy jsou také odpovědné za znepokojující množství emisí čpavku. Ptačí výkaly obsahují vysoké hladiny kyseliny močové, která je za přítomnosti příslušných mikrobů rychle přeměňována na čpavek.

Podle Rady pro obranu přirozených zdrojů (NRDC) ohrožuje znečištění z velkochovů vážně ekosystémy i lidské zdraví. Ve skutečnosti kontaminovaly výkaly krav, prasat a slepic už více než 35 tisíc mil řek ve 22 státech a podzemní vodu v alespoň v 17.

9) Konzumace vajec je spojena s otravou salmonellou, rakovinou a cukrovkou druhého typu

21střed

Podle Centra pro kontrolu nemocí (CDC) je přibližně 1 z 10 tisíc vajec infikováno salmonellou. Hned za konzumací kuřat je konzumace vajec druhou vedoucí příčinou otravy salmonellou ve světě. FDA odhaduje, že každoročně je 142 tisíc onemocnění způsobeno konzumací vajec kontaminovaných Salmonellou Enteritidis. Například v roce 2010 bylo z pultů staženo půl miliardy vajec a byly otráveny tisíce lidí ve 14 státech. Mezi příznaky otravy salmonellou patří horečka, břišní křeče, bolest hlavy, průjem, nevolnost a zvracení.

Podle Lékařské komise pro zodpovědnou medicínu uvádí nedávné studie, že konzumace vajec může způsobit onemocnění srdce, cukrovku a rakovinu (včetně rakoviny prostaty). A jak uvádí dr. Michael Greger, studie také ukázaly, že konzumace vajec významně přispívá ke zvýšenému nahromadění plaku v krčních tepnách. USDA dokonce zakázala Americké vaječné radě, aby propagovala či odkazovala na to, že jsou vejce “zdravá” či “bezpečná”! Ale mají dovoleno říkat, že “vám pomohou zůstat plná” či najímat celebrity jako Kevina Bacona, aby propagovali vejce jako něco úžasného a cool.

 

Jak bude pravda o vaječném půmyslu dále přinášena na světlo, budete dál vídat obrázky veselých kuřat, “milujících” farmářů, zdravých spotřebitelů a atraktivních celebrit, vše ve jménu zvýšení prodeje vajec. Reklamy jsou čím dál lákavější, chytřejší a nápaditější. Nenechte se nachytat. Stejně jako u mléčného a masného průmyslu jde o obchod poháněný zisky a jeho reklamy mají jen jeden cíl: udržet si vás jako věrného zákazníka.

 

Je bio či volný chov lepší? A co “humánní certifikace”?

Certifikovaný volný chov
Certifikovaný volný chov

Součástí lživého marketingu vaječného průmyslu, jak vyvolat v lidech pocit, že je vykořisťování zvířat v pořádku, je vzestup označení “z chovu na podestýlce” a “z volného chovu”. Věděli jste, že držet 20 tisíc slepic v jedné hale se stále počítá jako “volný chov”?  K označení drůbežího chovu jako volného stačí, aby producenti zajistili, že drůbež má přístup ven. To může znamenat i jen jeden malý otvor v hale pro 20 tisíc slepic. Skutečností je, že téměř ve všech podestýlkových a volných chovech je slepicím stále upíráno přirozené chování, prostor, hygienické životní podmínky a čerstvý vzduch.

Co víc, prodejci vajec mají povoleno tisknout na obaly obrázky veselých slepic na zelených pastvách, bez ohledu na to, zda jejich slepice žijí v malých bateriových klecích a nikdy neviděly denní světlo či jediné stéblo trávy. Například v červnu 2015 zveřejnila Humánní společnost Spojených států tajnou investigaci jednoho z dodavatelů obchodního řetězce Costco, Nearby Eggs, jejichž obaly ukazují šťastné, zdravé slepice na trávě. Jejich investigace odhalila otřesné

Marketing Nearby Eggs vs. realita
Marketing Nearby Eggs vs. realita

podmínky – našli tisíce ptáků nacpaných v drátěných bateriových klecích; mnozí utrpěli zranění, byli nemocní, přišli o značnou část peří. Vedle nich ležely tucty rozkládajících se mrtvých ptáků. Podobné případy byly odhaleny zvířeckoprávními aktivisty, včetně Animal Liberation Victoria, kteří odhalili tento volný chov.

A i když jsou skutečné volné a podestýlkové chovy “menším zlem” a nabízí slepicím trochu lepší životní podmínky, na každé farmě je s ptáky nakonec zacházeno jako s majetkem, který si na sebe musí vydělat. Podpora jakéhokoliv sektoru vaječného průmyslu zůstává podporou genetického šlechtění, manipulace a chovu slepic pro nadprodukci vajec, jejich fyzického stresu a bolesti, znetvořování, mletí a dušení kohoutků a konečné porážky nosnic a jejich zkrácených životů. Vaječný průmysl je masným průmyslem – a je krutý.

Takže co mám jíst místo vajec?

Vejce, stejně jako všechny ostatní živočišné produkty, mají vysoký obsah tuku a bílkovin. Při snaze vyřadit vejce z vašeho jídelníčku je skvělou náhradou například tofu. Navzdory rozšířenému názoru má tofu mnoho zdravotních výhod. Avokádo na topince (s kokosovým olejem a kořením) je další úžasnou náhradou vajec, díky které si dopřejete chutné nasycení! Špetka černé soli v jakémkoliv jídle mu dodá příjemnou vaječnou chuť.

Začlenění rostlinných zdrojů tuku do vaší stravy, jako je tofu, zralé avokádo či kokosový olej, vám pomůže nahradit tuk, bílkoviny a energii, kterou vaše tělo dříve získávalo z vajec. Směs mletých chia semínek, lněných semínek a konopných semínek v smoothie či ovesné kaši je skvělým způsobem, jak si zajistit příjem esenciálních omega a mastných kyselin.

PicMonkey Collage

Receptů na „vaječné pokrmy bez vajec“ najdete plný internet – vaječná pomazánka, míchaná vejce, nádivky a nákypy a cokoliv dalšího vás napadne. Dokonce ani ke sladkému pečení vejce nepotřebujete – jednoduše je nahradíte jablečnou přesnídávkou, banánem, lněnými semínky nebo je můžete i úplně vynechat v receptech, kde neplní žádnou funkci. Takže si můžete v klidu dopřát bábovku, míša řezy, kremrole, pusinky a další, co hrdlo ráčí!

Je tolik úžasných možností a alternativ, které můžete objevit! Jsou lepší pro planetu, zvířata a vaše srdce! 

Upraveno z ErinJanus

Advertisements