Zachráněná kráva v azylu pomalu překonává svůj strach z lidí, díky svému nejlepšímu příteli

Cheryl, je jedním z mála zvířat z říjnové záchrany v Hudson Valley, která nám stále nevěří a jsou očividně vystrašená. Neznáme celou její historii, ale z toho, co dokážeme dát dohromady, víme, že k tomu má dost dobrý důvod.

Život ve strachu u řezníka
Co se o této farmě ještě neví, je, že měla stovky akrů a vnitřní oplocení bylo strašné – ve smyslu, že zde nebyly žádné zabezpečené ohrady a zvířata byla na volno. Nebyla zde žádná stodola, do které by se krávy, ovce a kozy mohly v případě nepřízně počasí schovat, a žádné zabezpečené místo, kam by zvířata mohla být nahnána – skutečnost, které jsme si nebyli vědomi, když nás na místo zavolali.


Na rozličných částech farmy byla nacházena mrtvá zvířata – některá zachycená v oplocení, jiná uhynulá a stále připoutaná k plotům. První věc, kterou nám to ráno, když jsme dorazili, ukázali, byla obrovská oblast čerstvé krve na jedné z pastvin.
V tu chvíli jsme nevěděli, o čí krev jde, ale bylo zřejmé, že někdo byl zabit a jeho tělo odstraněno. Později jsme zjistili, že to byla některá z krav: černá s bílým čumákem. Její nohy – jen kosti a kopyta – byly opřeny o zeď uvnitř jedné ze dvou stodol na pozemku. Hlava byla stažena z kůže, až na měkký čenich, a byla zabalena do odpadkového pytle na stole. Vnitřnosti tohoto očividně velkého býka či volka ležely uprostřed podlahy – svaly z každé části zvířete byly pryč.
Chápání emocí krav
Ve Watkins Glen máme stádo zhruba 50 krav a dalších 40+ v Kalifornii a všichni můžeme odpřísáhnout, že sdílí neuvěřitelné pouto a velice silně reagují na smrt či jen poranění jedné z nich.
Po úmrtí je stádo často nervózní – krávy kopají vzteky do hlíny a hrabou v zemi. Sledovat je je bolestivé, ale je to součást toho, jak smutní. A tady tak smutní, protože mohou. Nebojí se; nečekají v řadě, až se jim stane to samé; nejsou kolem nich lidé, kteří používají elektrické biče a tyče, aby je ovládali. Jsou v azylu a mohou být, kým jsou.
Já sama jsem byla obklopena celým stádem (někteří z chlapců váží skoro 1500 kilo), když se jednomu něco stalo a vyžadoval ošetření. Sledovala jsem je, jak odhání lidi od mrtvých těl členů svého stáda – nedovolili, aby tělo bylo z pastviny odneseno na pohřeb, někdy i po celý den. Promáčkli nám auta a rozbili zrcátka během eutanázie na pastvině, když se stádo tlačilo, aby mohli být s umírajícím členem své rodiny. Také jsem během eutanázie viděla, jak vůdce stáda olizoval obličej zvířete, které se očividně bálo – protože když jim něco je, jsou zranitelní – a tak jako Cheryl, mnozí k nám dorazí s velmi silným strachem z lidí.

tumblr_inline_o35wmocfpt1txk78z_500
Na tomto místě záchrany byla reakce na smutek docela jiná a ve stádu byl hmatatelný strach – alespoň u těch, které jsme viděli. Byli na útěku – snažili se dostat od něčeho, o čem jasně věděli, že se může stát i jim. Takže sehnat je dohromady nebyl snadný úkol a abychom je z pozemku dostali, jsme měli čas jen do setmění. Země byla příliš mokrá na náklaďák nebo přívěs či mobilní ohrady a stádo se skrývalo na zarostlé části vzadu na pozemku.


Záchrana zvířat, která znala jen strach
Doufali jsme, že jakmile dostaneme Cheryl a jejího kamaráda Dennise, snadno dostaneme i ostatní. Jakmile byl Dennis umístěn do provizorní ohrady, snažila se Cheryl dostat k němu, čímž usnadnila své odchycení. Nicméně kombinace bahnité půdy, stromů a nedostatku oplocení nám neumožnila dostat se blíže ke zbylým dvěma kravám.
Tým lidí z Farm Sanctuary a ze Skylands Animal Sanctuary and Rescue se i po setmění pokoušel sehnat stádo, ale poslední dva se nám nedařilo chytit. Jeden byl tak neuvěřitelně vyděšený, že zvednul a odhodil jednoho ze zaměstnanců do vzduchu a pak s ním praštil o zem – pak rychle prorazil skrz oplocení a dočasné hradby. Při pokusu dostat se pryč si zkrvavil nos.


Nahnán do ohrady běžel tento vyděšený chlapec o život, ale bohužel se nepodařilo ho udržet. Po několika pokusech udržet ho v ohradě se sebral a vrátil se do bahnité zarostlé oblasti v zadní části pozemku. To bylo naposled, kdy jsme ho viděli.
Mohl to být Cherylin bratr; netušíme. Druhý byl velice velký býk, který za žádnou cenu nechtěl opustit oblast mezi stromy a bažinou, která byla dostupná jen s pomocí terénního vozidla – ale odmítal se pohnout. Oznámili nám, že všichni musíme opustit pozemek, že lhůta vypršela a že pokud zůstaneme, bude to považováno za vstup na cizí pozemek. V tu dobu už jsme neměli světlo, což nám práci ještě více znemožňovalo. To byla nejtěžší část záchrany: vědomí, jak blízko jsme byli k tomu, abychom je dostali pryč, ale zároveň, jak nemožná byla situace. Požádali jsme policii, aby nám dovolili se pro něj vrátit následující den, ale krávy už prý byly pryč.
Když jsme dorazili zpět do azylu, dali jsme Dennisovi a Cheryl pastvinu jen pro sebe a po 24 hodin jsme jí dovolili, aby se usadila, ale pak jsme ji museli zkontrolovat. Potřebovali jsme krevní vzorek a vzorek stolice a vyřešit její zřejmé zdravotní potíže, včetně zánětu oka a zápalu plic. Neměla v úmyslu dovolit nám se na ní podívat a nechat se ošetřit; raději by proskočila plotem, vyhodila člověka do vzduchu či utekla brankou. Takže nejbezpečnějším řešením bylo odvést ji s Dennisem do naší hlavní stodoly a umístit ji do doku; to umožnilo, aby byla jak Cheryl, tak zaměstnanci v bezpečí během jejího vyšetření.


Její reakce na dok však byla jednou z nejsmutnějších, jaké jsem kdy viděla, a mezi pečovateli, kteří toho byli svědkem, nezůstalo oko suché. Jakmile se dok zavřel, odpověděla strachem a křičela z čiré hrůzy, což k plotům přivolalo ostatní stáda a vyvolalo u nich naštvané bučení. Pracovali jsme rychle, vzali krev a udělali těhotenstký test. A byla (při nejlepším odhadu) zhruba šest měsíců těhotná.
Nabírá váhu a strach v jejích očích už není tak zřejmý, ale stále před sebou máme dlouhou cestu. Doufejme, že se brzy naučí svým novým ošetřovatelům věřit.

tumblr_o2xil5sdgp1um7prco3_r1_540
Vedle ztráty, vedle strachu, k nám Cheryl dorazila s problémy fyzického rázu. Její krevní obraz ukázal problémy ledvin a jater a na to, jak moc byla těhotná, byla podvyživená. Sedace v jejím stavu byla úplně nemožná, takže těhotenství nebylo ukončeno.
Přátelství pomáhá vyděšená krávě zbavit se strachu
Přesto, že se stále bojí, vidíme známky toho, že se přizpůsobuje novému životu, včetně svých ranních běhů s Dennisem – dokonce, i když je bláto a sníh. Začíná se cítit dost bezpečně na to, aby si hrála, což je úžasné.


A naštěstí v něm má dobrého přítele. Hluboce ji miluje a všechen svůj čas tráví s ní, díky čemuž se cítí bezpečně – protože je ozbrojen pořádnými rohy. A zanedlouho bude mít miminko. Jakmile bude trochu starší, připojí se tito dva k našemu stádu, kde si může vytvořit novou rodinu a naučit se znovu milovat. Za rok o ní znovu napíšeme (a jsem si jistá, že o jejím miminku napíšeme dřív). Doufejme, že v tu dobu už bude Cheryl šťastná, spokojená a bude si užívat život v azylu.

Co můžete udělat, abyste pomohli hospodářským zvířatům
Každé hodpodářské zvíře má, tak jako Cheryl, svojí jedinečnou osobnost. Tím, že budete sdílet Cherylin příběh, můžete povzbudit druhé, aby se naučili tato zvířata lépe chápat. Soucitnější svět začíná s vámi. Více informací o azylech Farm Sanctuary, jejich poslání a osvětových snahách se dozvíte na FarmSanctuary.org.

převzato z One Green Planet

Advertisements