Cirkusy a mořské parky používají společnou výmluvu pro zneužívání zvířat – údajně jde o jejich ochranu a zachování. Ale ve skutečnosti je to opravdu tak, jak to vypadá – pouhé týrání zvířat.
Tvrzení o „zachovávání druhů“ je jednou z nejstarších forem greenwashingu – aplikování přijatelné výmluvy k přijetí něčeho, co by za standardních okolností bylo pro většinu z nás nepřijatelné.
Komerční využívání není zachovávání
Například plány postavit delfinárium v Danang. Žádný takový návrh nemůže být v dnešní době dokončen bez vzdělávacího či zachovného záměru. Samozřejmě ale víme, že jde jen o rozptýlení pozornosti. Co bychom se z toho mohli naučit, než že je očividně přijatelné odebírat zvířata z přírody a využívat je pro komerční zisk?
Pod nátlakem odporu z Blackfish SeaWorld uvádí, že má v plánu nahradit svou show s kosatkami novými druhy vystoupení, s „poselstvím zachování“. A tak to chodí.
Když slyšíme termín zachování zvířat a druhů, představíme si ochranu zvířat v přírodě před zbytečným utrpením. Myslíme prostředí, která jsou chráněna před narušováním lidí, děti, jak se učí o přírodě a zvířatech a jak by ony samy mohly v budoucnu figurovat v ochraně přírody.
Ale i nadále se setkáváme s tím, že jsou tyto fráze používány v prostředí, kde jsou zvířata odkázána k utrpení. Cirkusy, safari parky a mořské parky se savci, všechna tato zařízení klamou tím, že chtějí návštěvníky naučit něco o zvířatech – avšak nejspíš zapomněli na fakt, že tato zvířata jsou odebírána od svých matek a vychovávána pouze pro lidskou manipulaci.
A tak si představte mé nedávné zoufalství, když jsem uviděl další případ týrání zvířat v cirkusu, popisovaného jako „záchovný“. Orientální Cirkus Indonésie – patřící a fungující pod Taman Safari v Indonésii – tvrdí, že je inspirujícím záchovným zážitkem. A zdá se, že se tohoto cíle snaží dosáhnout tím, že nutí šimpanze řídit motorky před smějícím se publikem a sloni musí předvádět triky ve strachu ze svých chovatelů, kteří v ruce drží kovové bodáky.
Jakým způsobem by toto mohlo mít vzdělávací či snad ochraňující význam? Jak to vůbec může být přijatelné?
Dokud budeme pokračovat v akceptování využívání zvířat pro zábavu – zvířat, se kterými můžeme přijít do kontaktu jen kvůli našim vlastním blízkým zážitkům – budou je cirkusy a další zařízení založená na využívání zvířat i nadále vykořisťovat, zatímco nás budou dál klamat o tom, v čem jsme zapojeni.
Je na čase, abychom všichni zaujali postoj proti těmto institucím a zpochybnili jejich záměry k zachování a vzdělávání jako medvědí službu. Je na čase, aby byli konečně upřímní a nazývali své praktiky tím, čím opravdu jsou – vykořisťováním pro zábavu. Bez celé této lži by pak mohla veřejnost učinit skutečně morální rozhodnutí, zda s týráním souhlasí nebo je proti.
Pokud lidé pochopí, že toto opravdu není žádná ochrana, ale vykořisťování – a zvířata vystupují pouze ze strachu, ne pro zábavu – určitě s návštěvami těchto institucí přestanou. A pokud tam přestanou chodit a tato místa budou uzavřena, znovu by nám bylo připomenuto, že jde o komerční podniky, ne o zachování živočichů.
převzato z AnimalsAsia