Minnesotská dětská ZOO zabíjí ohrožené vlky šedé pro jejich srst

Existuje vůbec nějaká hranice, na kterou tato zařízení neklesnou?

Hrubé chování ke zvířatům je zde i v podobných zařízeních (např. soukromých ZOO) neregulovatelné, neboť ani nepodléhají certifikátu Asociace pro ZOO a akvária (AZA). Ten mimo jiné vyžaduje určitý standart pro chov zvířat podle pravidel welfare, který by měl být vždy dodržován.

Avšak jakákoliv forma zajetí není pro zvířata dobrá, bez ohledu na to, jak „rozsáhlý“ je jejich uzavřený životní prostor, nebo jak rozmanitá strava je jim nabízena.

V malých soukromých ZOO, které jsou často umístěny při cestách a silnicích, jsou však potřeby zvířat a dobré životní podmínky velmi vzdálené od touhy majitelů po výdělku. Vyskytlo se i několik případů, kdy byla tato zařízení usvědčena z týrání a zanedbávání zvířat.

Již dříve v tomto měsíci byla rezervace Wildlife in Need v Indianě nařčena návštěvníky i americkým ministerstvem zemědělství z ohrožení bezpečnosti dvou tygřích mláďat.  A nyní bylo v ZOO zvané Fur-ever Wild odhaleno nejen to, že nechává veřejné publikum hrát si s vlčími mláďaty, ale dokonce i prodává kožešiny zde chovaných vlků.

Fond pro ochranu práv zvířat (ALDF) oznámil záměr toto zařízení žalovat. Skupina pro ochranu zvířat tvrdí, s ohledem na to, že je vlk šedý chráněn zákonem pro ohrožené druhy (ESA) a v žádném případě nesmí být zabíjen pro svou srst, že Fur-ever Wild porušuje §9 zákona.

„Fur-ever Wild dává najevo, že pohrdá nejen životy nádherných a ohrožených zvířat, ale také federálním zákonem,“ prohlásil Stephen Wells, výkonný ředitel ALDF.

„Doufejme, že Fur-ever Wild přistoupí na ukončení zabíjení vlků již v následujících šedesáti dnech, avšak pokud tak neučiní, máme v úmyslu zařízení žalovat a zajistit tak, aby se o to postaral zákon.“

V roce 2012 přiznala majitelka ZOO Terry Petter u soudu, že většina vlků je v jejím zařízení chována kvůli srsti. Na otázku, zda nechává zvířata zemřít přirozenou smrtí, nebo je zabíjí, odpověděla: „To záleží především na poptávce kožešinového trhu.“

Ve stejné výpovědi také uvedla, že zhruba 25 vlků je určeno ke stažení z kůže během následujících týdnů.

Evidence zařízení byla celkově velmi pochybná. Ve zprávě z období mezi roky 2012 – 2013 uvedla, že rok 2012 začal s celkovým počtem 31 vlků, během tohoto roku se však 33 vlků narodilo a 24 jedinců zemřelo. Majitelka také 6 vlků prodala, přičemž na konci stejného roku byl stav vlků roven počtu 34 jedinců.

Její další evidence z let 2013-2014 dokazuje, že začátkem roku žilo v zařízení 38 vlků. Nových se narodilo 19 a 19 jich také zemřelo. Úmrtnost však byla zapsána v kategorii zvané „Počet úmrtí (…poraženo na spotřebu)“.

Advokát ALDF, Christopher Berry uvedl: „Běžného návštěvníka takové ZOO by určitě nenapadlo, že by tu mohli vlky zabíjet a stahovat z kůže pro peníze.“ Dodal, že ALDF obdrželo upozornění o aktivitách Fur-ever Wild od aktivistů za práva zvířat, kteří se již pokoušeli zabránit Petter v otevření druhého, podobného zařízení v jižní Dakotě.

Ačkoliv se Petter úspěšně podařilo svou v pořadí druhou ZOO stanici otevřít, po obrovském tlaku místních odpůrců byla nucena po deseti týdnech fungování zařízení opět uzavřít. Úsilí samotných aktivistů bylo podpořeno z velké části veřejností, neboť jejich rozhořčení bylo podloženo důkazy, že Fur-ever Wild opravdu své vlky zabíjí pro zisk kožešin.

Tento mimořádně šokující případ vyzdvihuje důležitost chránit tyto ohrožené šedé vlky, aby nadále nebyli využíváni a zabíjeni pro tento druh výdělku.

Doufejme, že plánované soudní řízení ze strany ALDF bude úspěšné a pomůže zastavit hrůznou činnost Fur-ever Wild.

převzato z onegreenplanet

Advertisements