Dokumenty naznačují, že lov vlků v Britské Kolumbii je spojen s obavami dřevařské lobby

Vláda Britské Kolumbie se scházela se zástupci dřevařského lobby, aby vypracovali plány na záchranu ohroženého soba polárního, a zdá se, že provincie rozjela kontroverzní program na lov vlků, aby se vyhnula dalším omezením těžby.

Zabíjení vlků, které začalo loni v lednu, přitáhlo mezinárodní odsouzení od environmentalistů, ale vláda Britské Kolumbie ho obhajovala jako nezbytný k záchraně ubývající populace soba polárního. Horský sob polární, který k přežití potřebuje pralesy, je uveden na federálním seznamu ohrožených druhů (SARA) a provincie musí podniknout kroky k jejich záchraně.

Ale poznámky připravené na jednání mezi ministryní životního prostředí Mary Polak a zástupci průmyslu v roce 2014 naznačují, že úřady byly vyzvány dřevařskou lobby, aby zahájily lov vlků kvůli obavám, že by federální plán na obnovu soba polárního vyžadoval, aby bylo zrušeno více těžařských oblastí.

„Tolko [Industries Ltd.] je znepokojeno potenciálními dopady federální strategie záchrany soba polárního,“ říká jedna z poznámek vydaných jako odpověď na využití svobody informací. Ottawská strategie obnovy uvádí, že sob polární potřebuje obrovské plochy „nerušeného habitatu bohatého na zralé až staré jehličnaté lesy.“ Provincie má rozhodnout, kolik lesních pozemků vynaložit. Environmentalisté si dlouho stěžovali, že Britská Kolumbie nepostavila dostatek pralesů mimo dosah těžby.

Ve stejnou chvíli, kdy probíhala jednání ministryně zemědělství, program realizace záchrany sobů polárních, známý jako MCRIP, už připravil lesní pozemky, ustanovil chovný program a omezil přístup rekreačních sněžných skútrů do sobích oblastí. Ale navrhovaný lov vlků ještě nebyl spuštěn.

„Činy v rámci MCRIP byly z velké části provedeny, s výjimkou efektivního řešení vlčí populace. Průmysl kritizoval úřady za nedostatečné provedení této záchranné akce a bude velmi neochotný vzdát se dalších příležitostí těžby, aby splnil jakékoliv další cíle habitatů stanovené federální záchranou strategií,“ uvádí poznámka z dubna 2014.

Lov vlků v Britské Kolumbii začal o sedm měsíců později.

Poznámky také ukazují, že se těžební lobby a vláda v otázce soba polárního zajímaly o „sladění strategií s ohledem na jednání s federální vládou“.

Jeden záznam uvádí, že před uvedením k veřejnému připomínkovému řízení byl provinční sobí plán „‚otestován‘ mnoha vysokoúrovňovými zúčastněnými stranami, včetně Rady těžebních průmyslů“, která zastupuje lesnické společnosti v Britské Kolumbii.

Ředitelka výboru pro divokou přírodu Gwen Barlee, která podala žádost, díky níž byly zveřejněny tyto dokumenty, uvedla, že je zděšena tím, jak blízce se zdá, že vláda a těžební průmysl spolupracují.

„Píše strategie pro záchranu ohrožených druhů vláda Britské Kolumbie, nebo ji píšou těžařské společnosti?“ ptá se.

„Záchranná strategie má být dokumentem vytvořeným vědou,“ řekla Barlee. „Záchranné strategie jsou očividně poskvrněny ekonomickými zájmy těžařských společností… a to není možné.“

Sean Nixon, právník z Ecojustice, také shledal vládní poznámky znepokojivými.

„Vypadá to, jako by těžařská lobby v Britské Kolumbii buď řídil vládní politiku o ohrožených druzích, když může ovlivnit těžbu dřeva, nebo přinejmenším probírá provinční vláda politiku s těžařským průmyslem, aby se ujistila, že je podle nich v pořádku. Obojí je znepokojivé,“ řekl.

Pokud nebude provinční vláda „účinně chránit“ ohrožené druhy uvedené pod SARA, může jí předpisy uložit Ottawa. Vzhledem k dosavadnímu přístupu Britské Kolumbie, podle kterého se zdá, že se více stará o těžařské zájmy než o potřeby sobů, se může stát, že přesně to federální vláda udělá.

převzato z the globe and the mail

Advertisements